Nerudová, nebo Pavel a neutuchající zjevení Litomyšle
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Litomyšl je hlavní město české architektury. Zaznělo už nesčetněkrát. Je to možná fráze, ale je ji třeba čas od času napsat, protože jde o stále platný fakt. Možná poprvé, jak uvádí Petr Volf v přemluvě knihy Nezouvat, prosím, už na začátku devadesátých na nebývalý rozpuk historického města upozornil v textu pro časopis Architekt teoretik umění a architektury Rostislav Švácha. Snad nejvíc je ve spojení s moderní, ale hodnotnou proměnou města jmenován architekt Josef Pleskot, ale v Litomyšli se prosadili i další architekti a jejich ateliéry. Naposledy se k platnosti tvrzení z úvodu přihlásil i historik umění Jindřich Vybíral, minulý týden opět zvolený rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové, k čemuž mu tímto upřímně gratulujeme.
Současnost se stala historickým faktem, na kterém má největší zásluhu dlouholetý starosta Litomyšle Miroslav Brýdl, který porevoluční rozvoj města inicioval a řídil. Pro něho samotného musí být velká osobní satisfakce, že zažívá ocenění své práce. Počiny v architektura stejně jako jiné umění často dochází uznání až po letech, aniž by je iniciátor měl možnost zažít. Hodnotu prověřuje čas, ale občas se přihodí, že hodnota se časem sejde a přetrvá. Dnes emeritní starosta Litomyšle to může prožít, což je dobře pro Litomyšl i pro něj, protože ve věčně rozháraném českém království jde o případ výjimečný. Zároveň se ukazuje, že jde spíš o chybu systému chybu vývoje české společnosti, protože tak systematický a promyšlený urbanistický rozvoj města nemá v porevoluční historii obdoby. Čest pokusům omezující se individuální veřejné nebo soukromé stavby. Rozvoj měst a výstavby v 90. letech se na českých městech a krajině podepsal ještě hůř než období komunistický normalizace a nejeden smutně vzpomíná, co vznikalo a jak se rozvíjela za první republiky.
Vládl vekslácký kapitalismus, ze kterého se aspoň co se týče vzkvétání našich měst a krajiny těžko vzpamatováváme. Nejlépe to dokumentuje skutečnost, že kdy prezident Václav Havel pořádal setkání sedmi prezidentů v roce 1994 pozval je do Brýdlovi Litomyšle. Když Česká republika převzala předsednictví Evropské radě, premiér Petr Fiala je pozval na zahájení do právě do Litomyšle. To samo o sobě je vypovídající. Země a města potřebuje více Litomyšlí, více Brydlů a systém jim musí otevřít prostor. Současná nastupující a vypadá, že také nejhlubší ekonomická krize od změny režimu v roce 1989, k tomu může být příležitost.
Netroufám si tvrdit, že na této změně mohla projevit nadcházející prezidentské volba, i když alespoň podle posledního průzkumu veřejného mínění společnosti Kantar dostává novou dynamiku. Jasně, jak jsme na tomto místě, už avizovali profilují tři kandidáti. Andrej Babiš po oznámení kandidatury začíná mírně posilovat, navazuje na strategii Miloše Zemana, a jako kandidát s nejpevnějším voličským jádrem, ale zatím malým potenciálem se vyhýbá střetům s ostatními kandidáty, mezi nimiž pokračuje v růstovém trendu preferencí Danuše Nerudová, zatímco, který byl ještě před několika dny stále označován za největšího favorita prvního kola voleb, spíš přešlapuje na místě. Čelo prezidentské volby se vyrovnalo, Andrej Babiš míří k postupu do druhého kola, což zřejmě potvrdí i další průzkumy. O druhé postupové místo se popere bývalá rektorka a generál ve výslužbě, a to slibuje napínavou podívanou.