Nedělní prezidentské volby ve Venezuele vyhrál dosavadní socialistický prezident Nicolás Maduro. Po sečtení téměř 93 procent hlasovacích lístků získal 68 procent hlasů, informovala volební komise. Madurův hlavní vyzyvatel Henri Falcón, kterého podle komise podpořilo 21 procent voličů, už prohlásil, že volby byly poznamenány nesrovnalostmi a postrádají legitimitu. Jejich výsledky neuzná a bude žádat nové hlasování, uvedla agentura Reuters. Část opozice sporné hlasování bojkotovala.

„Podcenili mě,“ řekl 55letý Maduro po oznámení volební komise jásajícímu davu před prezidentským palácem. „Nikdy dřív prezidentský kandidát nezískal 68 procent hlasů svého lidu a nikdy dřív neměl náskok 47 procentních bodů před druhým kandidátem,“ dodal bývalý řidič autobusu, který bude moci setrvat ve funkci prezidenta až do roku 2025.

Celkem mohlo v nedělních volbách hlasovat kolem 20 milionů Venezuelanů. Podle údajů po sečtení téměř 93 procent hlasů Madura podpořilo více než 5,8 milionu Venezuelanů, jeho hlavního rivala Falcóna 1,8 milionů. Evangelický pastor Javier Bertucci dostal 925.000 hlasů a zastánce odkazu někdejšího prezidenta Huga Cháveze Reinaldo Quijada zhruba 34.000.

Účast podle dosavadních údajů dosáhla 46 procent. V roce 2013, kdy Maduro v čele jihoamerického státu vystřídal zesnulého prezidenta Cháveze, činila účast téměř 80 procent. Podle opozice, jejíž část volby bojkotovala, ale dosáhla účast zhruba jen 30 procent. Podíl lidí, kteří se rozhodli nevyužít svého práva volit, je podle agentury AFP nejvyšší od zavedení demokracie ve Venezuele roce 1958.

„Průběh voleb nepochybně postrádá legitimitu a jako takový jej neuznáme,“ řekl Falcón. Stejný názor zastává i třetí kandidát Bertucci, který stejně jako Falcón vyzval k vypsání nových voleb. Falcón poukázal na skutečnost, že Maduro si prakticky kupoval hlasy prostřednictvím ověřování takzvaných vlasteneckých průkazů, které zavedl pro rozdělování potravin, jichž je v zemi nedostatek.

Madurovo vítězství podle světových agentur může mít za následek uvalení sankcí ze strany Spojených států, ale i některých dalších zemí Jižní a Severní Ameriky, které před volbami vyzývaly ke zrušení sporného hlasování.

K předčasným prezidentským volbám byli Venezuelané vyzváni za hluboké hospodářské krize v zemi, kterou způsobila pět let trvající recese a snižující se ropná produkce. Za situace, kdy v zemi roste míra podvýživy a hladu, zvyšuje se hyperinflace a Venezuela zažívá vlnu masové emigrace, přistupovali mnozí její obyvatelé k volbám s deziluzí a rozhořčením. Kritizovali Madura za své ekonomické strádání a opozici za vzájemné spory.