V neděli nad ránem končí letní čas. V 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Standardní středoevropský čas bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců. Původně mělo střídání času ušetřit energie. S nynějšími cenami energií se trend opět vrací, podle ekonoma Lukáše Kovandy jde ale o zanedbatelnou ušetřenou částku, a zastaralý systém změny času by se měl zrušit.

Lidé cestující v noci na neděli veřejnou dálkovou dopravou budou na cestě o hodinu déle. Změna času se dotkne čtyř nočních dálkových vlaků Českých drah. Spoje vyčkají ve stanici na odjezd podle nového času. Regionální spoje v době přechodu na nový čas žádné nejedou.

V souvislosti s podzimní úpravou občanského času se někdy nesprávně uvádí, že jde o přechod na zimní čas. Skutečný zimní čas ale platil v Česku naposledy od prosince 1946 do února 1947.

Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise letos v celé Evropské unii skončit. Členské státy se ale nedohodly na tom, který čas bude platit trvale. Česká vláda tak loni v září schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších pěti letech.

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví. Ekonom Lukáš Kovanda podotýká, že s energetickou drahotou se střídání času podle některých argumentů hodí, neboť je třeba úspor za každou cenu.

"Přechodem na letní čas se před pandemií a válkou v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. Dnes to bude kvůli růstu cen energií, který od té doby nastal, zhruba 75 milionů," uvedl Kovanda s tím, že údaj platí za celý rok a z hlediska státu je to tedy "plivnutí do moře". Podle ekonoma tedy změna času nemá cenu. "Ta suma je totiž významná zhruba tak, jako je významná jedna koruna pro člověka s měsíčním příjmem 100 tisíc korun," dodal s tím, že za zdravotní rizika to nestojí.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.