Sociální demokracie hledá další peníze, kterým by napumpovala svá ministerstva na příští rok. Podle socialistů jsou jejich resorty podfinancované a proto ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO) navrhují, aby se znovu zamyslela nad bankovní daní. Celkem chce sociální demokracie do resortů nalít dalších dvaadvacet miliard korun, které by podle nich pomohly vyřešit situaci v sociální službách nebo bezpečnosti. Slevy na jízdné pro studenty a důchodce ale sociální demokraté rušit nehodlají.

Sociální demokracie uvedla, že peníze se dají sehnat zavedením bankovní daně, od které si slibuje 14 miliard, nebo zrušením některých daňových výjimek. Jako příklad socialisté uvedli zastropování odpisů na luxusní auta. Peníze pro svá ministerstva požadují navíc měsíc poté, co na vládě nepodpořila návrh rozpočtu na příští rok. Nejvíce peněz žádá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která chce ve svém resortu o 11 miliard korun navíc. Její ministerstvo má přitom už nyní největší výdaje, které jsou způsobeny důchody. Na příští rok navíc vláda počítá s tím, že důchody porostou o 900 korun, tedy se zvednou výdaje o 36,9 miliardy korun.

Podle ministryně práce a sociálních věcí není na pořadu dne zrušit slevu na jízdné pro studenty a důchodce, které stojí státní kasu půl miliardy každý měsíc. „Slevy na jízdné, jakkoliv jsou pravicovou částí společnosti kritizovány, stále pomáhají především občanům s nízkými příjmy. ČSSD se bude vždycky stavět proti snahám o šetření na těchto skupinách obyvatel. Řešení proto vidíme spíše v hledání nových příjmů. Navíc podpora veřejné dopravy je dobrá i pro životní prostředí. Rozpočet nemají zachraňovat ti nejchudší,“ uvedla pro Echo24 Jana Maláčová.

Předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček pak požaduje další prostředky na navýšení bezpečnosti. „Je pro mne zcela nepřijatelná situace, když v čase prosperity má Hasičský záchranný sbor rozpočet nižší než v roce 2010 před vládními škrty! Policie nemá v rozpočtu dostatečné finance na nákup služebních aut, vždyť to je ostuda této vlády,” řekl Jan Hamáček.

Ministryně financí Alena Schillerová je připravena na vyjednávání. Předem ale uvedla, že obě ministerstva mají dlouhodobý problém s efektivitou při nakládání prostředků. „Je to právě MPSV, které přes opakované písemné urgence nebylo schopno doložit podrobnější rozpad požadované částky, analýzu financování sociálních služeb či financování problematických IT projektů,“ uvedla Alena Schillerová.

Návrh dlouhodobě kritizuje i opoziční ODS, podle které je jen podobné rozhazování peněz názornou ukázkou vládní politiky. „Andrej Babiš vyčítá sociální demokracii, že má utrácení v DNA. To je sice pravda, ale je to jako kdyby zloděj volal “chyťte zloděje”. Tedy, je to právě premiér a dříve ministr financí Babiš, kdo tu roky předkládá, schvaluje a obhajuje schodkové rozpočty v dobách ekonomického růstu,“ uvedl pro Echo24 poslanec Jan Skopeček (ODS).

K němu se přidal i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Ukázkovým příkladem práce vlády je rozpočet na rok 2020. Socialisté ho nejdřív nepodpořili na vládě a teď přišli s požadavky na dalších téměř 20 miliard korun. Vzít je chtějí prostřednictvím bankovní daně všem lidem z peněženek – samozřejmě. Schopné vedení státu by mělo v době ekonomického růstu hospodařit s vyrovnanými rozpočty, a navíc ještě snižovat daně. To se ale neděje a vláda i nadále hazarduje s budoucností občanů ČR. Ve Sněmovně budeme navrhovat konkrétní úspory a jsem přesvědčen, že v našich návrzích najdeme prostor i na snižování daní. Tak, jak by to v době ekonomického růstu měla dělat odpovědná vláda,“ řekl Stanjura.

Vysoké mandatorní výdaje

Státní rozpočet na příští rok počítá s příjmy ve výši 1,558 bilionu korun, to je nárůst o 92,8 miliardy korun oproti letošnímu roku. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.

Ministerstvo počítá příští rok v návrhu s daňovými příjmy 812,7 miliardy korun. To je o zhruba 44 miliard korun více, než očekává úřad v letošním roce. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu ministerstva financí stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 578,4 miliardy korun z letošních očekávaných 556,4 miliardy korun.

V případě nedaňových příjmů ministerstvo financí v materiálu očekává nárůst o 12,3 miliardy korun. Důvodem je mimo jiné meziroční nárůst příjmů z prodeje emisních povolenek o 8,8 miliardy korun. Dále úřad očekává osm miliard jako příjmy z aukce kmitočtů. Zároveň ale MF počítá s tím, že příjmy z odvodů státních podniků se proti letošku sníží o 1,2 miliardy korun a příjem prostředků z privatizačních účtů v kapitole Všeobecná pokladní správa meziročně klesne o tři miliardy korun.

Z celkových výdajů rozpočtu 1,598 bilionu Kč tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 889 miliard korun. Jde o 55,6 procenta celkových navržených výdajů rozpočtu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

ČSSD si diktuje podmínky. Chce navýšit rozpočet hasičů, policie a svých ministerstev

Slevy na jízdném přeplnily vlaky a vysávají rozpočet