Premiér Andrej Babiš (ANO) začíná ztrácet přízeň i v dosud pro hnutí dominantní voličské kategorii. Senioři drželi voličské jádro strany ještě i v průběhu podzimní vlny koronaviru, s příchodem nového roku však došlo ke zlomu. Pevné voličské jádro hnutí ANO se podle průzkumů smrskává a podporu výrazně ztrácí právě mezi staršími ročníky.

Premiér Andrej Babiš začal v minulém týdnu přitvrzovat svou kampaň směrem k důchodcům. Zatímco převážná část země řeší těžkosti spojené s koronavirovou krizí, rozjel se předseda vlády do několika domovů pro seniory, kde nešetřil úsměvy, s důchodci se fotil a zahrál si s nimi zahrál bingo nebo stolní tenis. Fotografie z návštěvy seniorů následně zaplavily Babišovy účty na sociálních sítích. Má k tomu zřejmě dobrý důvod.

Nejstarší věkové kategorie byly u posledních voleb i v následujících letech silnou oporou ANO, v roce 2017 hnutí volilo 41 procent důchodců, a Andrej Babiš proto jejich směrem nešetří. Plánuje pro ně i další předvolební dárek v podobě bonusové částky k penzi. Její finální výše má padnout až v září, těsně před konáním sněmovních voleb.

Jak se však ukazuje v průzkumech, premiér začíná výrazně ztrácet podporu i v této dříve pevné skupině podporovatelů. Z průzkumů agentury Median vyplývá, že se voličské jádro hnutí ANO, tedy ti voliči, kteří jsou pevně rozhodnutí vhodit mu hlas ve volbách, smrsklo ze zhruba 20 % ke konci minulého roku na 14,5 % v dubnu letošního roku.

Podobný ústup podpory mezi dříve pevnými voliči je vidět i v datech agentury Kantar. Podle analytika agentury Pavla Ranochy je v posledních měsících patrný pokles voličské přízně zejména v kategoriích 45-60 let a 60 a více. „To jsme dřív nepozorovali. Hlavně v případě seniorů, kde se to drželo dost stabilně až do konce minulého roku,“ řekl Echo24 Ranocha s tím, že se pevné jádro seniorů drželo i v podzimní vlně koronaviru stále kolem 35 %, ač šlo o období pro preference hnutí negativní.

„Na jaře je už vidět, že se i mezi seniory jádro dostalo na 28 %. Takže ztrácejí i v téhle dřív naprosto dominantní kategorii a ztrácejí i jádrové voliče, což by se za normálních okolností v podstatě nemělo dít, ale situace je tak extrémní, že se to zřejmě děje,“ dodal. Jde přitom o posun, který preference značně ovlivňuje, jelikož jde o početnou skupinu v populaci.

Starší voliči pak odcházejí především k SPD Tomia Okamury či částečně ke KSČM. V případě přechodu k SPD pak hraje roli především vládní přístup k pandemii. „SPD se do toho dobře obula tím směrem, že kritizovala ta z jejich pohledu příliš přísná vládní opatření,“ dodal Ranocha. K opozičním koalicím se v poslední době odklání lidé z důvodů, jako je vysoký schodek rozpočtu či vládní chování k živnostníkům, jde však o výraznou menšinu.

Voliči ve středním věku pak odcházeli spíše ke koalici Pirátů a STAN. „Ale na jaře se ten odliv tímto směrem, zdá se, zastavil,“ řekl Ranocha s tím, že si druhá volební koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 sahá na hlasy vládního hnutí velmi těžko kvůli větší ideologické vyhraněnosti. Hlasy hnutí ANO pak začalo ubírat i nové hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které spustilo volební kampaň v řadě ohledů cílenou podobnými prostředky, jako hnutí Andreje Babiše v roce 2013. Více jsem o tom psali zde.

Babišovo hnutí je momentálně podstatně závislé na hlasech z jedné voličské skupiny, v tomto případě tedy na seniorech. Právě ti jsou plně závislí na příjmech od státu, čehož si je Babiš vědom, a proto na důchodcích nešetří. V dobách svého vzniku přitom bylo hnutí ANO zaměřené hlavně na voliče ze strany podnikatelů, ti už však nyní nemají příliš důvodů ho volit.