České firmy drtí vysoké úroky. Úvěry prodražuje Česká národní banka navyšováním základních úrokových sazeb, které navíc ještě porostou. Společnostem se tak stále více prodražují půjčky. Spolu s tím však roste procento poskytnutých úvěrů v cizích měnách. Nejčastěji to bývají úvěry v eurech, které využívají firmy obchodující v zahraničí. Takové půjčky ale mají svá rizika a problémy mohou přinášet ve chvíli, kdy dojde k oslabování koruny. Jako například propad české měny při jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla.

Centrální banka proti vysoké inflaci bojuje navyšování základních úrokových sazeb. Na posledním zasedání bankovní rady došlo k dalšímu navýšení na aktuálních 5,75 procenta. Jako důvody uvedla Česká národní banka zrychlující spotřebitelské ceny umocněné válkou na Ukrajině a snaha tlumit inflační očekávání. Spotřebitelské ceny totiž v dubnu zrychlily na 14,2 procenta a znovu překonaly odhady centrální banky i analytiků.

Další navyšování se počítá i na následujícím zasedání bankovní rady, které proběhne 22. června. Tedy více jak týden před koncem současného guvernéra Jiřího Rusnoka. Základní úroková sazba se tak může dostat přes 6 procent. Nastupující guvernér Aleš Michl se po svém jmenování vyjádřil, že po nástupu 1. července bude chtít základní úrokovou sazbu ponechat.

Spolu s větší nedostupností hypoték pro domácnosti však dochází k problémům i u firem. Těm se totiž značně prodražují korporátní úvěry. Základní sazby jim totiž navyšují úročení firemních půjček a společnostem ztěžuje dostupnost financování například nových investic.

Současná situace na trhu tak žene firmy do úvěrů v eurech. Ty jsou pro ně daleko výhodnější. Podle dat České národní banky se nyní objem poskytnutých úvěrů v cizích měnách pohybuje pod hranicí 40 procent. „Podíl se v posledních měsících začal zvyšovat. Nyní je historicky nejvyšší a není žádným překvapením, že firmy preferují právě tento typ úvěrů,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Podle něj jsou půjčky v zahraniční měně výhodné pro ty společnosti, které již v zahraničí obchodují. „Většinou si půjčky berou společnosti, které mají tržby v eurech. Tedy jsou přirozeně zajištění proti tomu, kdyby koruna začala citelně oslabovat. Samozřejmě nelze vyloučit, že některé firmy, které nemají dostatečné tržby, tak mohou těchto úvěrů také využít,“ řekl dále Seidler.

Ten také zmínil, že firmám při oslabování koruny mohou hrozit vážné problémy. Půjčky v eurech tak nejsou tak bez rizika, jak by se mohlo zdát. V historii je totiž řada varování, které hrozí v případě oslabení domácí měny. To je příklad Polska i Maďarska, kde si domácnosti braly hypotéky v cizí měně. Nejčastěji to byl švýcarský frank a eura. Kvůli velkému oslabování národní měny pak lidem velmi vzrostly dluhy, které domácnosti nebyly schopny splatit.

Obsluha dluhu se tak nyní navyšuje i velkým společnostem jako je holding Agrofert. Ten je vložen ve svěřenských fondech šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. „Růst základní úrokové sazby centrální banky se pochopitelně promítá do zvyšujících se úrokových sazeb, které platí podniky včetně koncernu Agrofert. Snažíme se proto tento dopad minimalizovat například optimalizací čerpání úvěrů či změnou jejich měnové skladby,“ řekl dříve pro Echo24 mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.