Z orgánů Evropské unie se valí na premiéra Andreje Babiše jedna špatná zpráva za druhou. Krátce poté, co unikl materiál právníků Evropské komise, který konstatuje jeho střet zájmů, odmítl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku jeho stížnost na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích StB. Rozhodnutí štrasburského soudu je konečné. Babiš ale avizoval, že soud bude pokračovat na Slovensku.  

Informaci Respektu o odmítnutí stížnosti českého premiéra Andreje Babiše (ANO) na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích komunistické StB premiér potvrdil. „Usnesení nyní studují právníci. Právníci se vyjádřili, že spor nekončí a bude pokračovat na Slovensku, kde jsem několikrát soud vyhrál a ústavní soud ho z nepochopitelných důvodů zrušil,“ uvedl Babiš. Ústavní soud v říjnu 2017 předchozí rozhodnutí soudů zrušil kvůli procesním vadám. Mimo jiné kvůli tomu, že bývalí agenti StB nejsou důvěryhodní svědci.  

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kterým byla Babišova stížnost odmítnuta, Babiš už napadnout nemůže. „Proti rozsudkům či rozhodnutí Evropského soudu obecně neexistuje žádné odvolání,“ uvedl soudce Evropského soudu  Aleš Pejchal pro Echo24.

Babiš ale naznačil jiné možnosti. Podle advokáta Marka Juráše mezi ně patří žaloba o obnově řízení, nebo nová žaloba. „Pokud jde o pokračování sporu na Slovensku, zřejmě pan Babiš zamýšlí podat novou žalobu. Jeho záměr možná navazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, který se negativně vyjádřil k pasivní věcné legitimaci Ústavu paměti národa ve sporu. Pokračování sporu tak může znamenat novou žalobu,“ uvedl pro deník Echo24 advokát Juráš.

„Pokud by uvažoval o pokračování v současné věci zamítnuté žaloby proti Ústavu paměti národa, pak vzhledem k právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu by se možná dalo uvažovat pouze o žalobě na obnovu řízení, případně o stížnosti k Ústavnímu soudu, pokud byla podána ve lhůtě dané zákonem,“ dodal Marek Juráš.

Krycí jméno „Bureš“

Podle zveřejněných dokumentů z archivu slovenského Ústavu paměti národa byl Babiš evidován jako důvěrník StB od roku 1980 a o dva roky později se měl stát agentem s krycím jménem „Bureš“. Toto krycí jméno se objevuje hned ve dvanácti svazcích StB.

Spor se táhne již od roku 2012, kdy Babiš podal žalobu na Ústav paměti národa, přičemž ji soud začal v následujícím roce projednávat. V roce 2014 dal Babišovi za pravdu nejprve Okresní soud Bratislava I. Na jeho podporu tehdy u soudu vystoupil i Július Šuman, tedy údajný Babišův nadřízený pracovník z StB. Kromě něj se soudu účastnili další dva tehdejší pracovníci StB, kteří Babiše taktéž podpořili. Ústav paměti národa se proti nepravomocnému rozhodnutí odvolal, což nejprve zamítl odvolací soud, a později také v neprospěch ústavu rozhodl Nejvyšší soud Slovenské republiky. Ústav však následně uspěl u Ústavního soudu, který v říjnu 2017 předchozí rozhodnutí soudů zrušil kvůli procesním vadám. Ten totiž zpochybnil důvěryhodnost bývalých příslušníků StB, kteří vypovídali v Babišův prospěch, a navíc podle soudu neměl být ústav žalován.

Žalobu českého premiéra začátkem roku 2018 zamítl i Krajský soud v Bratislavě, což mělo za následek Babišovo dovolání k Nejvyššímu soudu. To však bylo zamítnuto a český předseda vlády tehdy řekl, že zažaluje Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.