Řídit stát jako firmu bylo hlavním heslem Andreje Babiše (ANO) při jeho nástupu do politky před sedmi lety. Jeho teze se opírala o funkční tým schopných lidí, kteří jsou efektivní a tím dojde k ušetření nákladů. Za jeho působení ve vládách se děje ale naprostý opak a neustále roste počet státních zaměstnanců. V příštím roce dojde k tomu, že od roku 2014 tak bude státní správa o více jak 40 tisíc lidí nabobtnanější a zátěž na rozpočet bude vyšší než 80 miliard korun.

Další navyšování státních zaměstnanců plánuje rozpočet na příští rok. Ten je zatím schválen v prvním čtení a nyní se budou přesouvat jednotlivé kapitoly podle požadavků. Z návrhu pak vyplývá, že v roce 2021 se zvedne počet zaměstnanců státu o sedm tisíc. Upozornila na to ČT. Stát tak bude platit více než 482 tisíc lidí.

Počet státních zaměstnanců několik let neustále roste. V roce 2014 bylo bylo ve službách státu 417 tisíc pracovníků. Od té doby se navíc navýšily výdaje na platy o 75,2 miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad navíc ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za minulý rok upozorňuje, že ačkoliv došlo k navýšení pracovní síly, tak to naopak nevedlo k žádné efektivitě. Ta naopak v posledních letech klesá. Stát navíc platí i za neobsazená místa. Kdyby se zrušila, ušetřila by Česká republika v posledních letech až 40 miliard korun.

Vláda Andreje Babiše se nově zašťituje tím, že chce posily v řadách učitelů, nepedagogických pracovníků, policistů, hasičů či armády. K navýšení však dojde i v řadách úředníků. Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se jedná o ostudu, kterou má na bedrech jasně Babišova vláda.

„Žijeme v době, kdy stále méně záležitostí svěřujeme trhu a stále více problémů se snažíme vyřešit pomocí byrokratické mašinérie. To naše životy výrazně zesložiťuje. Dokonce můžeme říct, že se dostáváme do absurdní situace, kdy již existuje tolik regulí, že se v nich přestávají vyznávat i právníci. K tomu navíc musíme harmonizovat domácí předpisy, tak aby byly v souladu s Evropskou unií. To vše vytváří tlak na neustálé nabírání nových státních zaměstnanců. Když se tomuto tlaku vláda systematicky nestaví, vede to k neustálému bobtnání státního aparátu. Toho jsme svědky v posledních letech,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle něj se již dnes mohou vyřídit běžné úřední operace přes internet. „Samotný proces nabírání státních zaměstnanců se většinou neřídí aktuální situací na pracovním trhu, ale politickými rozhodnutími, která stanovují, kolik pracovních míst bude na jednotlivých úřadech. Dostáváme se do stavu, kdy lidé odchází ze soukromého sektoru, aby mohli pracovat pro stát. To je velice nebezpečná tendence, která směřuje k tomu, že stále méně lidí v soukromém sektoru bude muset živit stále více lidí pracujících pro státní aparát. To sebou přináší značnou neefektivitu,“ dodává Křeček.

Kromě navyšování míst ve státní správě se mohou zaměstnanci zřejmě těšit i na navýšení svých platů. To se neodehraje tradičním přidáváním, které si vláda Andreje Babiše oblíbila. Budoucí navýšení by se mělo odehrát přes snížení daní a s tím související zrušení superhrubé mzdy. Tu plánuje ministryně financí Alena Schillerová zrušit omezeně na dva roky.

Platy státních zaměstnanců chce naopak zmrazit, právě kvůli plánovanému snížení daní. Vyšších platů se tak nedočkají bezpečnostní složky, které během krize vláda velmi vychvalovala. Do nemocnic pošle zdravotníkům na odměnách až 11 a půl miliardy korun. Další 1,2 miliardy korun si rozdělili hasiči, celníci, policisté a vojáci.

V posledních letech rostly platy ve veřejném sektoru nebývale rychle a mnohdy předčily sektor soukromý. To mimo jiné způsobilo, že firmy se potýkaly s nedostatkem pracovníků, protože raději zvolily využívat výhod veřejného sektoru.