V atmosféře napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přilívá další olej do ohně článek německého časopisu Der Spiegel. I další německá média informují o nálezu dokumentu, který má jako vůbec první podporovat výtky Ruska proti rozšiřování NATO na východ Evropy. „Dali jsme jasně najevo, že nebudeme rozšiřovat NATO za Labe,“ uvedl podle amerického politologa Joshuy Shifrinsona německý diplomat Jürgen Chrobog v zápisu z jednání představitelů západních mocností v roce 1991. Více než 30 let starý, právně nezávazný dokument, jemuž nyní věnují pozornost ruská média, má však za současné politické situace jen malý význam.

Der Spiegel sám podotýká, že neexistují právně závazné dohody mezi NATO a Ruskem od pádu Berlínské zdi a prezident Ruska Boris Jelcin odsouhlasil rozšíření NATO směrem na východ v roce 1997.

Americký politolog Shifrinson záznam z jednání politických ředitelů ministerstev zahraničí USA, Velké Británie, Francie a Německa, které se konalo v Bonnu 6. března 1991, našel v britském národním archivu. Má dokládat, že západní země se v roce 1991 postavily proti rozšíření NATO na východ a vstup zemí východní Evropy do aliance označily za nepřijatelný, píše Der Spiegel. V záznamu jednání je však zmíněna možnost, že se budoucí deklarace NATO budou zabývat zájmy NATO v těchto zemích. Článek časopisu nese titulek „Nález zápisu z roku 1991 podporuje ruské výtky“.

Der Spiegel podotýká, že Chrobog si ve svém vyjádření zřejmě spletl řeky Labe a Odru. Odra pramení v České republice v pohoří Oderské vrchy na Moravě v Olomouckém kraji a teče podél hranice Polska a Německa do Baltského moře. Oproti tomu Labe pramení v České republice na Labské louce v těsném sousedství státní hranice s Polskem a teče dále na sever skrz území Německa a ústí v Severním moři.

Chrobog podle spisu na jednání tvrdil, že NATO nebude nabízet členství Polsku a dalším východoevropským zemím. Der Spiegel zdůrazňuje, že tento názor byl totožný s oficiálním stanoviskem spolkové vlády vedené kancléřem Helmutem Kohlem a ministrem zahraničí Hansem-Dietrichem Genscherem. Rozšíření NATO do Polska, Maďarska a Česka dlouho odmítal i bývalý americký prezident Bill Clinton.

Právě stažení NATO ze zemí východní a střední Evropy a další garance požaduje současný ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj Západ Rusko „hanebně podvedl“.

Textu Der Spiegel se okamžitě chytila ruská média v čele s agenturou TASS nebo zpravodajskou televizní stanicí RT, které dal podobné vyjádření o slibech nerozšiřování NATO německý poslanec Willy Wimmer. Podobná slova jsou vodou na mlýny ruské propagandě. Není to poprvé, co z Německa zaznívá smířlivý postoj vůči Rusku. Nedávno například zablokovalo vývoz zbraní z Estonska na Ukrajinu a samo nechalo do Kyjeva místo zbraní doručit pouze přilby.

K nálezu zápisu z jednání z roku 1991 se v neděli v Otázkách Václava Moravce v ČT krátce vyjádřil i český premiér Petr Fiala. „Viděli jsme tu celou realitu 90. let. Nikdo nemůže bránit demokratickým zemím rozhodnout se, kam chtějí patřit,“ řekl. A dodal, že tuto šanci vyjádřit se by měla mít i Ukrajina.

Na Ukrajině mezitím roste napětí, způsobené desítkami tisíc ruských vojáků shromážděných na ukrajinských hranicích. Podle Putina jsou tam jen v rámci cvičení. Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce obklíčit ukrajinské hlavní město Kyjev, je ale přesvědčen například britský premiér Boris Johnson.

Podle Fialy není přehnané tvrdit, že Evropa je krok od války. Pravděpodobnost mírového řešení se snižuje a ruská vojska jsou podle něj v takovém stupni připravenosti, že z technicko-organizačního hlediska mohou okamžitě zaútočit.