Červeně a jednoduše
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Pokud budete projíždět malou obcí Líbeznice severně od Prahy, udělejte si čas na malou procházku. Přestože byste to možná nečekali, najdete tu hned několik příkladů současné architektury, které rozhodně stojí za pozornost. Letos se mezi ně zařadil zářivě červený objekt nové hasičské zbrojnice a technických služeb stojící přímo v centru obce.
Nejen Litomyšl
V architektonických kruzích se často mluví o fenoménu Litomyšl, kde vedení města dlouhodobě podporuje současnou architekturu. Na revitalizacích parků, nových veřejných budovách, a dokonce také úpravách renesančního zámku zapsaného na seznam UNESCO se proto podílejí špičkoví architekti, kteří zde vytvořili mnoho výjimečných projektů. Zásluhu na tom má především kontinuální činnost politické reprezentace města, která navazuje na práci svých předchůdců.
Podle mnohých si takový přístup mohou dovolit jen důležitá města operující s patřičně vysokými rozpočty. Jedna nenápadná obec ve Středočeském kraji ale ukazuje, že tento názor tak docela neplatí. Na druhou stranu potvrzuje to, že chuť realizovat architektonicky zajímavé a kvalitní stavby závisí na odhodlání radnice. V čele dvouapůltisícových Líbeznic stojí už desátým rokem starosta a poslanec za ODS Martin Kupka, který ke stavebnímu rozvoji obce přistupuje maximálně koncepčně a odpovědně. Během svého působení v čele radnice inicioval už řadu architektonicky hodnotných projektů. A to i bez velkých rozpočtů. Nezáleží totiž na tom, jestli jde o novostavbu společenského sálu a tělocvičny, nebo prosté zateplení obecních budov hrazené z dotací. Rozhodující je odhodlání udělat věci pořádně s pomocí schopných lidí.
„Jsem pevně přesvědčen o tom, že dobrá architektura, stejně jako kvalitní hudba, obraz nebo krásně udržovaná zahrada, ovlivňují to, jak žijeme. Když budeme denně chodit kolem zajímavých budov, hezkým parkem nebo upravenou lipovou alejí, něco to v nás zanechá. Proto všechny velké i menší veřejné záměry začínají u nás v obci architektonickou soutěží,“ prohlašuje Kupka.
Navázat
Česká města (o obcích ani nemluvě) ovšem soutěže často odmítají kvůli mylné představě o přemrštěných nákladech a dlouhé době příprav a realizace. Líbeznice tento nástroj pro výběr kvalitního projektu využívají pravidelně a nejinak tomu bylo i při plánované výstavbě areálu nové hasičské zbrojnice a zázemí technických služeb ve středu obce hned za jednou ze zrekonstruovaných obecních budov. Důležitou podmínkou dlouhodobé strategie rozvoje obce je promyšlený územní plán, který pro Líbeznice zpracoval architekt obce Jan Hájek se svým Atelierem M1 architekti, stojícím za několika jinými realizacemi v obci.
Do vyzvané architektonické soutěže bylo osloveno sedm studií a za odměny zúčastněným zaplatily Líbeznice celkem sto patnáct tisíc korun – to při celkových nákladech na realizaci ve výši pětadvaceti milionů opravdu není „přemrštěný náklad“. Jako nejlepší označila porota návrh pražského studia Ehl & Koumar Architekti, které v něm pracovalo s archetypem hospodářských dvorů, typických pro centrum obce. Objekt tvoří dvě hmotově jednoduché stavby umístěné na kolmo, které spolu s obecním Domem služeb (jednou z dříve rekonstruovaných budov) vytvářejí jasně vymezený dvůr s nově vysázenými stromy. Architekti Lukáš Ehl, Tomáš Koumar, Jan Lankaš a Jaroslav Malina tak pokorně doplnili střed obce, čímž zároveň přispěli ke zkultivování veřejného prostoru v těchto místech.
Prakticky řešené stavby na sebe neupozorňují tvarem, přesto je nepřehlédnete. Autoři je totiž pojednali v různých odstínech červené, čímž zároveň podtrhli celkovou důležitost hasičských zbrojnic pro obce. Lehkou dřevěnou konstrukci valbových střech podpírají solidní obezděné pilíře z cihel, na které barevně navazuje také plechová krytina, stěny objektů i interiér hasičárny. Jednoduchost až prostota staveb se projevuje také u řešení konstrukce, kde není takřka nic navíc. Chybějí dokonce i klasické okapy, déšť totiž odtéká pomocí kanálů v zemi. Záměrné navázání objektu na Dům služeb ukazuje také jemný a lehce přehlédnutelný detail přesného horizontálního navázání nových staveb na jeho římsu. A co se týče již zmíněné časové náročnosti projektů na základě architektonických soutěží, odpověď dává kalendář: výsledky soutěže byly zveřejněny v polovině června 2017 a slavnostní otevření proběhlo zkraje letošního února. Takže – opravdu to jde.