Předseda sněmovní komise k OKD Lukáš Černohorský míří za prezidentem Milošem Zemanem. Znát chce podrobnosti o privatizaci černouhelné společnosti v období jeho vlády, tedy v letech 1998 a 2002. Podle pirátského poslance Černohorského nejsou právě z tohoto období žádné dokumenty. Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD se také pokusí zmapovat převod státních akcií OKD jiným osobám, snížením základního jmění společnosti či příčinami úpadku.

Předseda vyšetřovací komise k OKD Lukáš Černohorský bude chtít probrat zejména čtyřleté období, kdy vládl Miloš Zeman jako lídr sociální demokracie. Témata rozhovoru však zůstávají nejasná. „Bude se ale jednat o privatizaci OKD v období jeho vlády. Třeba na ministerstvu průmyslu a obchodu jsou určité privatizační plány, které dávaly mnohem větší smysl než to, co pak předložila Sobotkova vláda. Potřeboval bych s ním projít tu historii, protože nastoupil v době, kdy stát ztratil majoritu a jeho vláda končila předtím, než se začalo vyjednávat o prodeji minoritního podílu,“ řekl pro Echo24 Lukáš Černohorský.

Podle slov předsedy komise je mezi čtyřmi lety „díra“. Tu se pokusí zaplnit právě hovorem s Milošem Zemanem, který dění okolo OKD vytrvale kritizuje a jméno Zdeňka Bakaly nezapomene negativně zmínit v mnoha svých projevech. Naposledy to udělal při komunistickém sjezdu v Nymburce před členy KSČM.

Právě postava Miloše Zemana může k celému případu přivést další nové skutečnosti. „Byl v té době vrcholným politikem a předsedou vlády. Takže těch informací měl mnohem více, než se nám dneska povede dohledat. Většinu věcí zjistíte, když s lidmi mluvíte osobně. Ohledně třeba Bytů OKD dostanete určité tipy na různé dokumenty právě takto,“ řekl pirátský poslanec Lukáš Černohorský.

Vyšetřovací komise je nově doplněná i o Hanu Marvanovou, která byla dříve poslankyní. Později plnila roli první náměstkyně Heleny Válkové na ministerstvu spravedlnosti. Marvanová je spojována s miliardářem a majitele investiční společnosti Arca Capital Pavolem Krúpou. Slovenský finančník dlouhodobě útočí na někdejšího uhlobarona Zdeňka Bakalu. Žaluje ho například kvůli dividendám v OKD a napadá i fakt, že Bakala získal kvůli podezřele levné privatizaci pod cenou desítky tisíc bytů.

Bakala patří zavřít

Podobnou rétoriku zastává i Miloš Zeman. „Domnívám se, že je třeba zavřít Zdeňka Bakalu. Po Viktoru Koženém je to podle mého názoru největší podvodník v českém podnikání,“ řekl například prezident před dvěma lety při besedě se studenty v Hranicích na Přerovsku.

Předseda komise však nikoho cíleně neobviňuje podobně jako prezident. Komise má dle slov Černohorského výhodu v tom, že okamžitě mohou předat všechny potřebné dokumenty a tím zmapovat i celý proces privatizace. „Naše výhoda je v tom, že máme přístup k těm dokumentům. Například ohledně Bytů OKD jsme se museli o každý dokument rvát. Nyní je můžeme okamžitě poskytnou policii. U nás je to mnohem rychlejší,“ řekl pro Echo24 Lukáš Černohorský.

Privatizace OKD

Prodej akcií společnosti OKD v roce 2004 schválila vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest. Podle obžaloby však byla cena podniku nejméně 9,8 miliardy, vzniknout tak měla škoda přes 5,7 miliardy. To vyvrací bývalý premiér Sobotka, který byl v té době ministrem financí.

„Cena, kterou za prodej tehdy vláda dostala, byla vyšší než cena určená znaleckým posudkem, byla vyšší než cena stanovená ÚOHS nebo vyšší, než cena nabídnutá ve stejnou dobu jiným soukromým zájemcem,“ uvedl pro Echo24 Sobotka.

Předseda komise chce vycházet jak z písemných dokumentů, které si vyžádal od ministerstva financí, tak případně někoho dalšího. „Některá jména mám. Pokud si to ale můžu přečíst na papíře, kde je to sepsané, tak je pro mě daleko lepší, než mít před komisí hromadu svědků, kteří řeknou ‚nevím, nevzpomínám si‘,“ řekl Černohorský.

Společnost Karbon Invest, která patřila podnikatelům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi, prodala OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries Zdeňka Bakaly.

V minulém volebním období Sněmovna zřízení vyšetřovací komise k OKD odmítla. Loni v březnu se ale usnesla na tom, že privatizace společnosti byla pro stát nevýhodná ekonomicky i sociálně. Ustanovení komise iniciovali v prosinci Piráti a sehnali pro její vznik 94 poslaneckých podpisů. Podle místopředsedy Jakuba Michálka získali nováčci ve Sněmovně podpisy ze všech stran kromě sociální demokracie.