Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou se zoufale snaží najít příjmy do prázdné státní kasy. Obrací se proto na oblíbené navyšování daní z neřestí, jako je tabák či hazard. U druhého jmenovaného jde ale o velký risk, protože koronavirová krize zasáhla segment hazardu znatelně. I přes neustálé navyšování sazeb ale naopak výběr daně klesá.

Schillerová svůj záměr v posledních týdnech několikrát naznačovala. Poprvé připustila zdanění hazardu 7. srpna. Další zopakování přišlo na začátku září, kdy připustila i další navyšování daní. Schodek rozpočtu na letošní rok bude okolo 400 miliard a stát tak hledá jakékoliv příjmy. Daně z neřestí se přitom navyšovaly i v minulých letech, kdy ministryně argumentovala zdravím a škodlivostí alkoholu či hazardních her.

Kromě skokového navýšení tabáku, o kterém jsme psali zde, ministerstvo neuvažuje o vyšší sazbě spotřební daně z lihu či klasických cigaret. „Mírně zvýšit by se naopak měla daň u vybraných hazardních her, a to v souladu s původním návrhem MF v rámci loňského daňového balíčku, kde vycházíme ze škodlivosti jednotlivých her,“ řekl pro Echo24 Tomáš Weiss z ministerstva financí.

Sazby by se podle tiskového oddělení ministerstva financí měly navýšit z 23 na 25 procent u kurzových sázek, tombol a turnajů malého rozsahu. Z 23 procent na 30 by se měla sazba navýšit u binga a živých her. Úprava by se neměla dotknout automatů či loterií, které ale odborníci považují za nejvíce škodlivé co se týká závislostí.

Do rozpočtu si ministerstvo slibuje přísun dalších 300 milionů korun. Zda se podaří vůbec vybrat navrženou částku je ale spíše otázkou, protože státu se z hazardu nedaří vybírat daně. Upozorňuje na to Jan Řehola, který je ředitelem Institutu pro regulaci hazardních her.

„Zdanění hazardních her se za posledních 5 let měnilo sedmkrát. Ani jednou se nepočkalo na vyhodnocení dopadů předchozí změny. V oblasti daní by měla platit legislativní zdrženlivost a než se přistoupí ke změně, měly by se vyhodnotit dopady změny předchozí,“ řekl pro Echo24 Řehola. „Hazard je učebnicový příklad, jak by stát postupovat neměl. Dokládají to i čísla. Od roku 2017 i přes zvyšování sazeb výběr daně konstantě klesá,“ dodal.

Hazardní společnosti jsou navíc postiženy jako ostatní segmenty koronavirovou krizí, kdy musely přežít řadu týdnů bez normálního provozu. Předseda představenstva kasín Rebuy Strars Josef Liška uvádí, že už nyní jsou společnosti velmi daňově zatíženy. Nedovede si tak představit, že by z ministerstva financí přišlo další navýšení sazeb.

Sama společnost totiž musela propustit na tři stovky zaměstnanců, kteří byli ve zkušební době. „Finanční ztráty byly enormní, pomocí nového zadlužení a odsunutí řady plateb na pozdější dobu se podařilo postupně vše znovu zprovoznit. Nyní nějakým způsobem fungujeme a jsme v černých číslech. Nicméně ztráty budeme dorovnávat minimálně rok až dva,“ řekl pro Echo24 Liška.

S problémy se ale potýkaly všechny společnosti, které musely ze dne na den zavřít. Podle Řeholy nedává logiku jak nápad zdanění, tak jeho samotné provedení. „V segmentu kursových sázek, kde stát navrhuje zvýšit daně, došlo k poklesu výběru daně meziročně o 37 procent. V oblasti živých her dokonce o 54 procent. Nechce se mi věřit, že by sám stát věřil, že je v této situaci možné zvýšením daní vybrat z těchto segmentů více peněz,“ řekl Řehola.

Pokud by návrh prošel, měl by podle něj stát další problém. A tím je zvýšení černého trhu. „Nechápu, že se stát z těchto zkušeností ještě nepoučil. Jsem přesvědčen o tom, že pokud stát zvýší daně v této situaci, bude pokles výběru daně a odliv hráčů do černých heren a k nelegálním internetovým provozovatelům ještě markantnější,“ dodal.