Přibližně před 30 lety došlo k zásadní změně koncepce pražské dopravy. Městští architekti počítali se zrušením roštového systému magistrál a naopak se chtěli plně koncentrovat na vytvoření vnitřního a vnějšího městského okruhu, které po svém dokončení měly naopak omezit severojižní magistrálu. Od otevření Blanky v roce 2015 se však okruh nikam nepohnul. Jistou naději dává geologický průzkum na dostavbu poslední části okruhu, není však zatím jasné, kdy bude postaven a kolik bude Prahu stát.

Přesto vedení města věří, že se o posun jedná. „Posuny s Městským okruhem jsou obrovské, byť se to nemusí zdát. Konečně existují smysluplné konkrétní plány, ty doposud chyběly. Nyní má Praha nové aktualizované řešení, které maximálně rozvinulo všechny požadavky na moderní řešení nejen trasy Městského okruhu, ale i dotvoření souvisejícího území zpracované do nové urbanisticko-dopravní studie. Průzkum začne v březnu a je skvělé, že se krásné vizualizace ze studie pomalu ale jistě začnou stávat skutečností,“ uvedl k současným krokům náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Přestože současné vedení zatím žádné velké výsledky ve stavbě dopravních staveb nezaznamenalo, má primátor Zdeněk Hřib pocit, že si může dělat legraci ze svého předchůdce Pavla Béma. „Jdeme vrtat díry pro vnitřní městský okruh od Trojského mostu dál přes Vysočany až do Štěrbohol! Zatím tedy jen průzkumné vrty, které potřebujeme pro územní rozhodnutí a aby se to zase nepropadlo 3x jak kdysi Blanka. Ale na jaře začínáme a za 10 měsíců máme hotovo. Díky Adamu Scheinherrovi za významné posuny! Mimochodem, když už jsem zmínil tu Blanku. Myslím, že v rámci rovnosti pohlaví by měl mít nový tunelový komplex mužské jméno. Vzhledem k české tunelářské tradici navrhuji Pavel nebo Václav,“ napsal Hřib na Facebook.

Bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS) čelil v minulosti kritice, že tunel Blanka stál více peněz, než původně tvrdil. Přestože si z něj dělá Hřib legraci, tak zatím není vedení města schopné říct, kolik bude dostavba okruhu stát. „Nový návrh Městského okruhu počítá se zahloubením klíčových část estakád, odvedli jsme Městský okruh od zástavby a řeky, aby území nepřetínal, ale spojoval, a zachoval nejhezčí části města pro pěší, cyklisty nebo bruslaře. Navázali jsme ho také na další rozvoj dotčených území a na jejich možné propojení zástavbou nebo novými tramvajovými tratěmi a díky nové podobě tunelů jde o bezpečnější variantu pro řidiče. Zároveň ale vede ve stávající trase, takže nemusíme začínat úplně od začátku,“ uvedl již dříve pro Echo24 náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Chybějící úsek městského okruhu známý jako Vlasta bude měřit 10,3 kilometru, z toho větší část povede v tunelech. Kdy se začne stavět, není jasné. Vyčísleny zatím nebyly ani náklady, hovoří se však až o 100 miliardách korun.

V současné době řeší úředníci změnu územního plánu, která stavbu umožní. „Je připravována dokumentace pro územní rozhodnutí, v rámci přípravy se provádí zmíněný průzkum,“ řekl Scheinherr. Následně město zažádá o stavební povolení a vypíše výběrové řízení na dodavatele.

Vedení Prahy nechalo loni přepracovat původní projekt dostavby. Proti dřívějšku jsou v aktuálním plánu z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru prodlouženy tunely, změnily se výjezdy z nich a změněny jsou i podoby některých křižovatek. Na některých místech v blízkosti stavby budou pozemky určené pro výstavbu i pro novou zeleň.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

Čtěte také: Věčné čekání na vlak směr letiště. Střešovické tunely jsou v nedohlednu a v nejistotě