Kroužkování oblíbených kandidátů se může pro některé strany stát jedním z rozhodujících faktorů letošních voleb. Do Poslanecké sněmovny se hlásí hned dvě velké koalice, jejichž kanidátky obsahují nominanty z více stran. Očekává se tak, že občané budou ve velkém kroužkovat oblíbené kandidáty a osobnosti z jejich preferovaných stran. Nejvýrazněji mohou výsledky promluvit u koalice Pirátů a hnutí STAN. Starostové jsou totiž v regionech velmi oblíbení a jejich hnutí získává větší podporu oproti Pirátům.

Už nyní je patrné, že kroužkování kandidátů zasáhne do podoby voleb nejvíce v historii České republiky. Každý občan při volbách může zakroužkovat až 4 kandidáty na jedné kandidátní listině. Pokud dojde k zakroužkování více kandidátů jak čtyř, tak se preferenční hlasy nepočítají. Jeho volba však nepropadne a bude se počítat jen odevzdaný hlas pro stranu či koalici.

Udílení preferenčních hlasů je také pro strany důležité z toho důvodu, že koalice se po volbách rozpadnou a každá partaj vytvoří vlastní klub v Poslancké sněmovně. Ze síly jednotlivých klubů se pak přidělují předsednictví a počty v jednotlivých výborech a podvýborech. Ty jsou pak důležité na tvorby zákonů a protlačování návrhů.

Aby se kandidát spolehlivě dostal do Poslanecké sněmovny, tak musí obdržet 5 procent preferenčních hlasů z celkového počtu hlasů pro danou stranu. Příkladem lze uvést Prahu, kde při posledních sněmovních volbách v roce 2017 bylo celkem 917 tisíc oprávněných voličů. Volební účast se v hlavním městě vyšplhala na 67,13 procenta, což činilo 614 390 hlasů. Kdyby tak koalice získala například 20 procent, obdržela by 122 800 hlasů. Pro kandidáty z posledních míst by se tak cesta do sněmovny reálně otevírala, kdyby obdrželi 6140 hlasů.

Očekává se, že nejvíce preferenčních hlasů se bude rozdávat právě ve dvou koalicích, které vystupují do voleb ve složení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a ve druhém uskupení Pirátů a STAN. Koalice mají totiž v krajích různě přidělené pozice na kandidátkách. V Praze například vstupuje koalice Spolu ve formátu TOP 09 na první místě, na druhém a třetím ODS a na čtvrtém KDU-ČSL. Druhá koalice pak vstupuje na prvních dvou místech Piráti, třetí pozice připadá hnutí STAN a čtvrtá znovu Pirátům.

Hnutí STAN je ale velmi silné v regionech a má i známější kandidáty. Politický subjekt totiž vznikl sdružením zastupitelů a starostů z místních samospráv a v obcích jsou tak známější než Piráti. Ti přitom na začátku kampaně vstupovali jako lídři koalice a Pirát Ivan Bartoš je nominantem na premiérský post. Během kampaně však hnutí STAN znatelně rostly preference a oblíbenost se tak přenesla i na jejich předsedu Ivana Bartoše.

Koalice STAN a Pirátů nicméně souboj o kroužkování již vedla. A to hned na začátku, kdy se pirátští členové obávali právě udělování preferenčních hlasů pro kandidáty STAN. V koaliční smlouvě je tak napsáno, že povinností kandidátů je „zdržet se jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování“. Strany se také musely zavázat, aby nenavrhovaly osobnosti na spodní místa kandidátní listiny se záměrem získat preferenční hlasy. „Případné výhrady dle předchozí věty bude před umístěním kandidáta na kandidátní listinu řešit koaliční rada,“ uvádí smlouva.

Strany ale některé osobnosti nenominovaly na vysoká místa. Například ve Středočeském kraji kandiduje současná výrazná poslankyně Věra Kovářová až ze sedmého místa. V Praze pak současná poslankyně Pirátů Dana Balcarová kandiduje z devátého místa a nominant stejné strany na ministra zdravotnictví Ondřej Dostál dokonce z děvetadvacáté pozice.

Rozezlené členy Pirátů tak při tvorbě koalice musel uklidňovat Pirát Jakub Michálek. Podle něj koaliční rada může zasáhnout proti takovému kandidátovi, který bude kroužkování propagovat, a následně jej vyškrtnout.

I v druháé koalici ve složení KDU-ČSL, ODS a TOP 09 se očkává, že ke kroužkování také dojde. Důvodem je zejména věrná základna lidoveckých voličů, kteří se nacházejí zejména na Moravě. To se potvrdilo ve volbách v roce 2002, kdy se o zisk poslaneckých křesel ucházela koalice ve složení lidovců a US-DEU. Celkem získala 14,3 procenta hlasů, což stačilo na 31 mandátů. Lidovci ale odcházeli spokojenější, protože US-DEU obdržela kvůli kroužkování jen 9 křesel.

Zajímavá situace vznikne také v hlavním městě, kde je tradičně silná Občanská demokratická strana. Na čelní místo kandidátky se však koalice dohodla na lídryni TOP 09 Markétě Pekarové Adamové.