Počet Čechů identifikujících se jako rytíři Jedi vzrostl oproti minulému sčítání lidu v roce 2011 z 15 tisíc na víc než 21 tisíc. Jestliže to samo o sobě není moc zajímavé, zajímavá je obecnější otázka: proč by něco v průzkumech měla být pravda?

My komentátoři máme ve zvyku občas polemizovat: vy něco tvrdíte o naladění veřejnosti, ale to jsou jen vaše pocity. Máte na to nějaké studie? Ale nejsme náhodou s naším spoléháním se na průzkumy hůř informováni než ti, kdo vycházejí ze svých zážitků a pocitů? Pokud jde o postoje veřejnosti (na rozdíl od chování) a o internetové průzkumy vyplňované bez kontaktu s jakýmkoli průzkumníkem, tak možná jsme.

To, že odpovědi mohou být z různých důvodů zavádějící, vědí výzkumníci už dlouho. Ale teprve nedávno se dva vědci z americké Duke University pokusili zjistit, jak rozšíření jsou respondenti, kteří si z průzkumníků prostě dělají legraci. Vymysleli na to různé fintičky, jež by bylo zdlouhavé zde popisovat, a zjistili, že je jich možná docela dost. Vytipovali si, kteří respondenti v jejich průzkumu by potenciálně mohli být trollové – až 21 procent. A dotázali se v něm mimo jiné, zda věří v Pizza Gate (konspirační teorii o pedofilním gangu s centrálou v jedné washingtonské pizzerii, jehož členem měla být Hillary Clintonová). Vyšlo jim 12 procent, podobné číslo jako v jiných průzkumech. Jenže z těchto 12 procent tvořili téměř polovinu jejich potenciální trollové. A takových odpovědí měli víc.

Něco takového nás asi méně překvapí u teenagerů. Vědci citují případ starší studie Add Health. Ukázalo se tehdy, že „nepravděpodobný podíl LGBTQ mládeže uvádí, že jsou členy gangu, nevidomí anebo zažili několik těhotenství. Navazující osobní pohovory… ukázaly, že 99 procent respondentů, kteří v dotazníku uvedli, že používají protézy, neodpovídalo přesně, a rozhovory s rodiči odhalily řadu adolescentů, kteří nepravdivě uvedli, že jsou adoptovaní“.

Měli by se dospělí chovat, no, dospěleji? Možná. Na druhou stranu – proč by se měli před námi otevřít jako škeble a nechat se zkoumat, abychom o nich mohli vynášet své soudy, třeba jak jsou zaostalí a hloupí? Proč by nám něčím takovým měli být povinováni?

Chcete nějaké jiné poznatky ze sčítání lidu kromě počtu rytířů Jedi? Jak uvedl ředitel ČSÚ Marek Rojíček, pokračuje „proces koncentrace obyvatelstva, s tím související pokračující vylidňování severozápadu a východu území. Obyvatelé se stěhují nejčastěji do Středočeského kraje a do Prahy, ze severozápadu republiky se dále stěhují do Plzeňského kraje, z Moravskoslezského a Zlínského kraje do kraje Jihomoravského“. Ruku v ruce s vylidňováním periferií se zvětšují rozdíly ve vzdělání. Nejvíc vysokoškoláků je v Praze a nejméně na Ústecku a Karlovarsku. Tak to bylo už v roce 2001, jenže tehdy byl ten rozdíl 24 : 7 procentům. Dnes je to 36 : 11. Míříme plnou parou ke geograficko-společenskému roztřídění společnosti, jak ji třeba ve Francii popsal geograf Christophe Guilluy. Tam to byla jedna z ingrediencí vzniku povstání Žlutých vest.

Deník New York Times přinesl nekrolog socioložky Sary McLanahanové, která, jak se tam píše, se zabývala problematikou matek samoživitelek a zjistila, že to pro jejich děti není dobré. Jak k tomu došla? V roce 1981 si přečetla článek The Underclass v časopise New Yorker, kde se uvádělo, že důležitou příčinou chudoby je upadající rodinná struktura mezi chudými. „Začala koncipovat vlastní studie v naději, že vyvrátí tezi The Underclass,“ popisuje nekrolog. „Ale její výzkumy soustavně ukazovaly, že mateřství za svobodna je spojeno se zvýšeným rizikem ztráty příjmu, konfliktů a celkově horších výsledků.“

Představme si, že by tu věc někdo začal zkoumat teprve dnes. Vzaly by liberální kruhy takový výsledek na vědomí? Těžko. Dřív, když se ukázalo, že něco, co mají Američané rádi a považují za správné, má svá negativa, tak aspoň považovali za nutné se tvářit provinile. Ale to bylo za toho zdiskreditovaného reaganismu. Kdyby dnes nějaký sociolog třeba navzdory svému přání zjistil, že dětství ve stejnopohlavním manželství není ideální, tak to nezveřejní, protože ví, že by byl zrušen.