ÚHEL POHLEDU: Období po dvacátém dni každého měsíce pravidelně patří takzvaným měkkým indikátorům. To jsou makroekonomické indikátory, které neměří „tvrdá čísla“, co a jak se v ekonomice skutečně přihodilo, ale snaží se uchopit, jaká jsou mezi podniky a spotřebiteli očekávání. Ona tak důležitá očekávání, která mají samonaplňující se schopnost.

Rovnou si řekněme, že pro českou či slovenskou ekonomiku jsou paradoxně o něco důležitější očekávání, která se vážou k Německu, než očekávání, jež se týkají přímo české či slovenské ekonomiky. Co očekáváme my pro naši ekonomiku, je sice zajímavé, ale my si můžeme myslet, co chceme, protože když si Němci myslí něco jiného (a tím ovlivňují náš zahraniční obchod či ceny energií), stejně vše přebijí.

A právě taková situace, kdy my si jako společnost myslíme něco trochu jiného než Němci, nastala nyní.

V České republice podle dnes zveřejněných dat ukazatel spotřebitelské důvěry dosahuje v listopadu hodnoty 30,8 bodu proti předešlým 34,5 bodu. A ukazatel podnikatelské důvěry v listopadu klesá zrovna tak z předešlých 5,0 bodu na 4,5 bodu. Jinými slovy, jak mezi spotřebiteli, tak mezi podniky se nálada v české ekonomice zhoršila.

Naproti tomu v německé ekonomice se nálada ve stejném období zlepšila. Podle významného německého ekonomického institutu Ifo sice podnikatelská nálada zůstává na nejslabších hodnotách od roku 2020, ale přesto výhled pro další měsíce už není zdaleka tak pesimistický jako v říjnu. Konkrétně v listopadu se index Ifo z říjnové hodnoty 84,5 bodu zvýšil na 86,3 bodu.

Jak to tedy číst? Znamená to, že když Němci jsou optimističtější, než byli, naše ekonomika nesklouzne do recese a zbaví se inflace? Bohužel ne. Navzdory těmto číslům německá vláda očekává, že německá ekonomika v příštím roce kvůli energetické krizi a problémům v dodavatelských řetězcích sklouzne do recese, pokud na jejím začátku už není. Pro celý příští rok vláda čeká průměrný propad ekonomiky o 0,4 procenta.

A my historicky víme, že se prakticky „neumíme“ recesi vyhnout, jakmile v ní je Německo. Většinou to funguje tak, že poklesy HDP v ČR jsou hlubší než německé poklesy a růsty jsou naopak vyšší než německé růsty – to je klasický obrázek dvou zemí, z nichž jedna má nižší HDP na hlavu, a tedy nižší statistickou základnu. Celou situaci tedy bohužel musíme číst tak, že recese, která přichází do české ekonomiky, nebude tak hluboká, jak by byla, kdyby byli Němci vyděšenější, než jsou. To je celé.

Že vám tenhle závěr neudělal moc velkou radost? Já bych to zase tak černě neviděla. Lidé obvykle přeceňují význam zpráv, které jsou považovány za „špatné“. Co když „špatné“ znamená „špatné“ jen pro někoho? Co když otočíme úhel pohledu o 180 stupňů a budeme totéž vnímat jako příležitost? Tak například… nastupující globální recesi lze vnímat jako specifickou investiční příležitost.

Možná si vzpomínáte, že před několika měsíci, v době, kdy se bitcoin pohyboval na hodnotách kolem 60 tisíc dolarů, jsem zde psala, že investice do bitcoinu není zajímavá dříve, než bitcoin poklesne na 20 tisíc, ale ještě lépe na 15 tisíc dolarů. Aktuálně se kryptoměnový svět otřásá pod dojmem krachu významné kryptoměnové burzy FTX. Jakkoliv mnozí pod dojmy tohoto krachu kryptoměny proklínají, já tvrdím, že šlo o vítanou katarzi, která napomohla ještě většímu vyfouknutí už tak poměrně splasklé kryptoměnové cenové bubliny. A celkem jasně mezi globální recesí a tímto vyfouknutím kryptobubliny existuje souvislost.

Až z kryptoměn odpadají všichni „noise traders“, říkejme jim česky „plašani“, až odpadne dokonce i menší část hodlerů (jakože z nich odpadne skutečně jen malá část), bude dobrá chvíle do kryptoměn vstoupit. A ta chvíle je již skoro tady, ačkoliv bitcoin může opravdu jít až na 15 tisíc dolarů. Dokonce neudělá velkou chybu ani ten, kdo do investice vstoupí nyní. Ale pozor! Nechť nikdo nečeká rychlé a velké zisky. Nyní kryptoměny čekají minimálně dva, možná tři roky relativní stagnace kolem stávajících hodnot. Další vlna růstu sice přijde, ale počkáme si na ni v řádu menšího počtu let.