NĚMECKÁ ZÁVISLOST

Němci tváří v tvář krizi: Jádro zlikvidujeme, máme uhlí a tvrdá omezení

NĚMECKÁ ZÁVISLOST
Němci tváří v tvář krizi: Jádro zlikvidujeme, máme uhlí a tvrdá omezení

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Energetická krize způsobená závislostí na ruském plynu bude zřejmě ještě hlubší, než se předpokládalo. Evropská komise už ani neočekává, že Vladimir Putin znovu spustí plynovod Nord Stream 1, hlavní trasu pro pro dodávky z Ruska do Německa. A jsou to právě Němci, na které výpadek dopadne nejsilněji, a kteří proto už přišli s drastickými opatřeními, aby co nejvíce plynu ušetřili a důstojně přežili zimu. V nouzi už Německo rozhodlo o návratu ke spalování uhlí. Ideologicky však nadále tvrdě odmítá prodloužit provoz zbývajících jaderných elektráren, které přitom zatím zajišťují několik procent výroby elektřiny. Ačkoliv vláda tvrdí, že energií z jádra se nic neřeší, zbavovat se tohoto stabilního zdroje a ještě více zvyšovat svoji závislost na dovozu, je silně krátkozraké.

Německo nyní čelí největší energetické krizi od ropných šoků v sedmdesátých letech. Od poloviny června dostávala země jen čtyřicet procent dodávek ruského plynu, který měl přivést Nord Stream 1, na což nebyl nikdo připraven. V nouzi proto vláda socialistů a zelených rozhodla o nastartování uhelných elektráren, tedy ostře vybočila ze svých plánů na blízkou bezemisní budoucnost.

„Jde o hořké rozhodnutí, ale v této situaci je opravdu nutné snížit spotřebu plynu,“ vyjádřil se k tomu zelený německý ministr hospodářství Robert Habeck. O tom, že nahodit zpět uhelné elektrárny s sebou nese dost překážek, jsme již psali zde. Z pohledu emisí je spalování uhlí oproti využívání jádra na zcela jiné úrovni. Evropský parlament navíc nedávno posvětil zařazení jádra mezi zelené investice v rámci takzvané taxonomie. Přesto Němci rozhodli, že pro energie z atomu už u nich není místo.

Jaderné elektrárny odstavíme

Německo má v provozu poslední tři nukleární elektrárny, na konci roku je ale chce definitivně odstavit. „Energetická krize je v rozpuku a Německo odstaví na konci tohoto roku výkon 4050 MW v posledních třech jaderných elektrárnách, které pokrývají 6 až 8 procent spotřeby elektřiny, aby se stali čistým a velkým dovozcem elektřiny. V Česku je výkon jaderných elektráren 4240 MW. Němci tak dál navýší tlak na růst cen v regionu na jednotném trhu s energiemi v EU,“ podotkl k tomu analytik a investor Michal Šnobr.

Habeck nedávno uvedl, že jaderná energie v době současné energetické krize Německu nijak nepomáhá. „Máme problém s vytápěním a s hrozícím nedostatkem plynu v průmyslu, ale ne problém s elektřinou. Alespoň ne obecně v celé zemi,“ prohlásil zelený ministr.

Tvrdil také, že není možné sehnat pro tamější atomové elektrárny vhodné palivo a zajistit bezpečný provoz. Německo dopředu nové palivo již neobjednávalo, proto by mohl být problém s rychlým sehnáním. Hned po vypuknutí války na Ukrajině však v tomto směru nabízely pomoc Spojené státy, Kanada a Austrálie. Habeck a ministryně životního prostředí Steffi Lemke se však nabídkou nezabývali. Co se pak týče bezpečnosti, přední poskytovatel testování jaderné bezpečnosti TÜV uvedl, že německé jaderné elektrárny by mohly po novém roce bezpečně fungovat.

Ačkoliv udržování provozu zbývajících tří elektráren by neznamenalo v souvislosti se snížením Německa na ruském plynu převratné řešení, v dosud nevídané energetické krizi je jakékoliv množství vyrobené energie vítané. Místo z jádra budou Němci v době, kdy obnovitelné zdroje nezajistí dostatek, vyrobit více elektřiny z uhlí či právě plynu. Jádro je přitom mnohem čistší a také bezpečnější zdroj.

Téma prodloužení životností jaderných elektráren v Německu oživili ministr financí a předseda svobodných demokratů Christian Lindner a také šéf CDU Friedrich Merz. Ten uvedl, že i konzervativci chtějí výrobu z jádra ukončit, ale nyní je potřeba tyto elektrárny zachovat, aby se nespotřebovával k produkci energie plyn. Zelené pak vyzval, aby v otázce jádra překročili vlastní stín.

Co se týče podpory jádra a uhlí ze strany občanů, podle průzkumu ARD „Deutschlandtrend“ podpořilo v červnu využívání uhelných elektráren 56 procent dotazovaných, kterým většinou bylo přes 50 let. Zatímco další provoz jaderných elektráren po jejich vyřazení koncem roku 2022 podpořilo 61 procent účastníků průzkumu. Mezi muži bylo pro 67 procent, mezi ženami jen 55 procent. Pro ARD výzkum provedl institut Infratest dimap na vzorku 1248 lidí.

 

 

20. července 2022