PLOŠNÉ OPATŘENÍ VLÁDY

Bez pádného důvodu i zveřejněných dat. Povinné roušky se přesto vrací

PLOŠNÉ OPATŘENÍ VLÁDY
Bez pádného důvodu i zveřejněných dat. Povinné roušky se přesto vrací

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vláda Andreje Babiše připravuje povinný návrat roušek v uzavřených prostorách, ale nezveřejnila pro to „tvrdá data“, pádné a nezpochybnitelné důvody. Ochrana nosu a úst začne pro všechny od 1. září, tedy v době, kdy se z prázdnin vrátí děti zpět do školních lavic. To je také jediná vážná obava, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) připustil. Podle odborníků tak dochází znovu k tomu, že vláda nerozhoduje na základě dat, ale pouze podle osobních pocitů. Do hry se po oznámení vložil premiér Andrej Babiš, který je dle svých slov z některých opatření v šoku a svolává na čtvrtek jednání s ministrem Vojtěchem a jeho týmem.

Šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch zdůvodnil nošení roušek tím, že začátek školního roku přináší větší kontakt mezi lidmi a cestování. Lidé si je tak budou muset nasadit například v prostředcích veřejné dopravy, ve vnitřních prostorách jako jsou obchodní centra, pošty či na hromadných akcích. Ve středu k tomu přibylo i nošení roušek v restauracích, hospodách či kadeřnictvích.

Důvod, že by se koronavirus nekontrolovatelně šířil, však není. Přiznává to i samotné ministerstvo, podle kterého je drtivá většina okresů pod bílou barvou, což je na semaforu barev minimální riziko nákazy. „Situace v České republice je celkově stabilizovaná a bez komunitního přenosu. Lokální ohniska nákazy jsou tvořena z velké části bezpříznakovými případy nebo pacienty s mírným průběhem onemocnění. V lokalitách se zvýšeným výskytem nákazy je situace pod kontrolou, nedochází k zásahu zranitelných skupin obyvatel, nerostou počty hospitalizovaných. Nikde není stanovený druhý a třetí stupeň rizika, pouze Praha a Frýdek-Místek zůstávají zelené,“ řekla k současné situaci hlavní hygienička Jarmila Rážová.

To je ale podle vládních kritiků jasný signál k tomu, že stát vydává chaotická nařízení. Podobně jako tomu bylo na jaře, kdy se nejdříve otevíraly salony pro psy a až poté kadeřnictví, protože jsme podle premiéra Andreje Babiše „národem pejskařů“. Stejný zmatek přineslo i otevírání hobbymarketů dříve, než ostatní služby.

„Podle mého laického názoru se domnívám, že za dané situace šíření nákazy to je adekvátní preventivní požadavek,“ řekl k povinnosti nosit roušky pro Echo24 Daniel Münich z institutu CERGE-EI. „Ale jako vědec bych očekával, že to rozhodnutí je podloženo analýzou toho, jaké dosud byly hlavní formy přenosu nákazy v České republice. Tedy kde u známých nakažených osob k nákaze došlo, tedy doma, na návštěvě, veřejné akci, ve škole, v práci či ve veřejné dopravě. Z toho by mohlo být jasnější, kde má větší a menší smysl roušky povinně nosit a podobně s dalšími opatřeními. Pochopím, že se k tomu v počáteční fázi epidemie data asi ještě v tom zmatku nesbírala, ale teď už by delší dobu k dispozici být měla,“ řekl dále Münich.

Podle něj je jasné, že informace o přenosu nákazy se mohou pohybovat v rovině odhadu. Přesto statistika a následné modely by mohly přinést pravděpodobnostní profil formy přenosu. „Intuice mi říká, že se tím nikdo ve vládních institucí nezabývá, takže se o tom nic moc neví a rozhodnutí o opatřeních stojí dost na pocitech. Pokud se tím však někdo skutečně zabývá a ta nová nařízení z těchto poznatků vychází, pak si kladu otázku, proč s výsledky těch analýz nebyla veřejnost seznámena. Přinejmenším by mohli zveřejnit o způsobech přenosu nákazy anonymizovaná data pro výzkumnou komunitu mimo vládní úřady. Vědeckou komunitu by to hodně zajímalo a mohla by do toho vnést analýzami více světla. Ale mám obavu, že v té neslavně známe chytré karanténě se data o způsobu přenosu nákazy v potřebné podobě nezachycují,“ dodal Münich.

Plošné nošení roušek se také stane předmětem výboru pro zdravotnictví ve sněmovně. Poslanci se totiž bouří a chtějí od Adama Vojtěcha jasně slyšet, proč se opatření znovu zavádí. Šéfovi nejsilnější opoziční strany ODS Petru Fialovi například vadí, že pokud chytrá karanténa funguje jak má, tak nemusí být žádná plošná opatření schválena. „Pokud by fungovalo masivní testování, nemusela by nyní vláda znovu zavádět roušky a znepříjemňovat tak lidem život,“ uvedl Fiala.

Na absenci jakýchkoliv dat upozorňují zejména Piráti. Podle jejich šéfa Ivana Bartoše je zjevné, že roušky jsou jediným řešením, které vláda Andreje Babiše má. „Bez debat, vysvětlení či uveřejnění dat. Znovu se ukazuje, že vláda nezvládne připravit plán ani na víc než 14 dní dopředu,“ uvedl na twitteru Bartoš.

Podle poslance Pirátů Petra Třešňáka budou chtít na zdravotnické výboru znát důvody, proč se situace tak radikálně mění. „Vláda zavádí zase plošná opatření v podobě povinného nošení roušek, a to bez jakéhokoliv vysvětlení či tvrdých epidemiologických dat. Současný vývoj potvrzuje naše obavy, že kabinet o připravenosti na další vlnu pandemie mlží a nemá situaci pod kontrolou. I proto jsme zaslali ministerstvu otevřený dopis a požádali jsme o svolání výboru, aby projednal současnou situaci a další postup,“ řekl pirátský poslanec Petr Třešňák.

Babiš se vložil do opatření

Proti některým opatřením se ve středu vyslovil předseda vlády Andrej Babiš. Zejména uvedl nošení roušek na chodbách škol, přitom ve třídě je žáci mít nemusejí. „Jsem trošku v šoku, co z ministerstva vypadlo. Vůbec se mi to nelíbí. Proto jsem si pozval na čtvrtek pana ministra a celý ten tým, který o tom rozhoduje, protože když jsem viděl nekonečný seznam výjimek, kterým úplně nerozumím, tak zkrátka to musíme nějak probrat,“ řekl Babiš.

Sám souhlasil s tím, aby se ochrana nosu a úst nosila ve veřejné dopravě, v sociálních zařízeních či nemocnicích. „Ale potom je otázka dalších věcí, které jsou tam navrženy. Tam si myslím, že je potřeba se o tom ještě bavit,“ dodal premiér.