Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před několika týdny navrhla státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Poté však přicházeli za správkyní pokladny jednotliví ministři a žádali o miliardy či alespoň stamiliony navíc, jako zatím poslední se s ní dohodla ministryně práce Jan Maláčová (ČSSD) na dalších 5,9 miliardách pro její rezort. Finance však nadále věří, že přestože ministrům Schillerová slíbila více než 17 miliard navíc, dokáží udržet plánovaný schodek. Navíc se přitom očekává horší ekonomická situace.

Když ministři ČSSD požadovali navýšení rozpočtu svých rezortů, varovala Schillerová, že by mohlo dojít k navýšení schodku. Teď však její ministerstvo mluví jinak. „Jednání o rozpočtu ještě nejsou u konce a mohou ještě dále ovlivnit výslednou podobu úprav jak na výdajové, tak i příjmové straně návrhu státního rozpočtu. Současně také probíhají práce na aktualizaci příjmů, kde zohledňujeme např. letošní velmi dobré inkaso příjmu ze sociálního pojištění, jehož vývoj jsme hodnotili v dubnu více konzervativněji. Jak jsme opakovaně deklarovali, schodek 40 mld. Kč představuje strop,“ uvedl pro Echo24 Michal Žurovec za ministerstvo financí.

Přitom se ale očekává zpomalení ekonomiky. „Slabší výhled na růst ekonomiky v příštím roce znamená i menší daňové příjmy. Ministerstvo financí přitom stále čeká relativně svižný růst průměrných mezd. Trh už je ale podle šetření ČNB mezi analytiky méně optimistický, což by znamenalo ještě pomalejší růst daňových příjmů, než nyní rozpočet předpokládá,“ upozornil již dříve hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Ekonom BHS Štěpán Křeček si myslí, že současná česká fiskální politika není správná. „Ve veřejném prostoru se často objevuje teze, že by vláda měla více utrácet a tím podporovat hospodářský růst. Překážkou by přitom nemělo být ani schodkové financování státního rozpočtu, které nás koneckonců v příštích letech čeká. Na druhou stranu je pro vládní politiky těžko představitelné, že by k prohlubování schodku státního rozpočtu došlo na základě snížení daní a odvodů. V mnoha ekonomických pracích je přitom dokázáno, že kvůli korupci a státní mašinérii jsou veřejné výdaje méně efektivní než soukromé,“ uvedl Křeček pro Echo24.

„Českou ekonomiku by dle mého názoru šlo účinně stimulovat k vyššímu hospodářskému růstu. Nejefektivnější se mi jeví fiskální stimulace skrze snižování daní a odvodů střední třídě. Bohužel se však celá politická debata na téma státního rozpočtu odehrává na výdajové straně, kdy jde o to, kolik peněz navíc si vyhádají jednotliví ministři. Zapomíná se přitom na příjmovou stranu, která přes vysoké pracovní odvody a DPH bere peníze lidem a firmám, což má vliv na výši soukromé spotřeby a investic,“ dodal.

V ČSSD jsou s přiklepnutými penězi spokojeni

Nejvíce chtěli přidat ministři sociální demokracie. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček je nakonec s dosavadním jednáním o rozpočtu spokojen, sociální demokracie podle něj ukázala na slabá místa a vyjednala navýšení pro ministerstvo práce a sociálních věcí, sociální služby či policii. Nyní vicepremiér očekává debatu o mzdách ve veřejném sektoru. Maláčová chce jednání vlády s odbory o růstu platů svolat do dvou týdnů. Ministryně financí zatím počítá s růstem o dvě procenta, podle Maláčové je to nedostatečné, protože takové zvýšení nepokryje ani inflaci.

„Ukončili jsme první kolečko jednání o státním rozpočtu, já jsem s výsledky spokojen. Ukazuje se, že pozice sociální demokracie ukázat na slabá místa rozpočtu a potřebu dalšího jednání byla správná. Výsledkem toho jsou peníze pro ministerstvo práce a sociálních věcí na sociální služby, tak peníze pro policii na obnovu techniky, pro hasiče, takže ten náš krok byl v pořádku,“ uvedl Hamáček. Očekává, že k rozpočtu se ještě vrátí Lubomír Zaorálek, pokud bude v úterý jmenován ministrem kultury. „A čeká nás velké jednání o platech, ale s průběžným výsledkem jsem spokojen,“ uzavřel Hamáček.

Sociální demokraté podmiňovali souhlas s rozpočtem navýšením kapitol v jejich gesci zhruba o 20 miliard, z toho 11 miliard činil nárok Maláčové. Ta dohodla, že na příští rok dostane její úřad na výdaje o 5,9 miliardy korun víc, než v návrhu rozpočtu vyčlenilo ministerstvo financí. Ještě letos by mělo dostat navíc 800 milionů korun na informační systémy a resort ještě bude moct příští rok žádat až o 1,3 miliardy korun na navýšení platů, zajištění kybernetické bezpečnosti, investiční pobídky a spolufinancování evropských projektů, pokud bude třeba.

Už dříve sociální demokraté se Schillerovou domluvili navýšení rozpočtu ministerstva vnitra oproti původnímu návrhu o 1,3 miliardy korun. Většina peněz, tedy 1,1 miliardy korun, půjde do rozpočtu policie, zbylých 200 milionů korun vnitro využije na tvorbu evropských informačních systémů. Rozpočet pro hasiče byl navýšen o 400 milionů korun navíc proti plánu.

Počátkem srpna jednala Schillerová o úpravě rozpočtů s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem a ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem. S Tomanem se dohodla na zvýšení jeho rozpočtové kapitoly o jednu miliardu a s Petříčkem na navýšení o 253 milionů korun. Náměstek René Schreier pověřený vedením ministerstva kultury se se Schillerovou dohodl na navýšení rozpočtu o 440 milionů korun.