Některé nemocnice skutečně postil personální problém v souvislosti s uzavřením prvních stupňů základních škol. Například pro Fakultní nemocnici Brno znamenalo nové vládní nařízení úbytek celé stovky zaměstnanců. To už tak prohloubilo personální krizi, nemocnici chybí desítky zdravotních sester. Spádové školy pro zdravotníky a další kritické profese, které mají situaci řešit, každého nelákají. Důvodem je třeba to, že kvůli časové náročnosti služby v nemocnici nemají, jak tam dítě dostat, řekla deníku Echo24 mluvčí FN Brno Veronika Plachá. Řada nemocnic tak zřizuje vlastní hlídání dětí či využívá lékařů v tzv. „pracovní karanténě“.

Problémy dělá nemocnicím také nakažený personál. Fakultní nemocnice Olomouc má aktuálně přes sto zdravotníků v izolaci a kolem tří set v karanténě. Personální situaci tak musí řešit odkládáním plánovaných výkonů a přesunem personálu z jiných pracovišť. Potíže má například i Nemocnice Jihlava či zmiňovaná brněnská fakultní nemocnice, která má v domácí karanténě 178 zaměstnanců, dalších 192 je v pracovní karanténě a platí pro ně speciální režim.

„Další ochromení přichází pro FN Brno dnes (ve středu), kdy do práce nenastoupí téměř stovka zaměstnanců,“ uvedla mluvčí nemocnice Plachá k uzavření prvních stupňů základních škol. Jedním z důvodů, proč zaměstnanci odmítají dávat děti do spádových škol, je podle ní to, že tam děti nemají jak dostat. „Důvodem je třeba to, že zaměstnanec není z Brna a dojíždí na směny, tzn. začíná v šest hodin, dítě by muselo jet v pět hodin s ním hromadnou dopravou nebo autem, pak tady nějakou dobu čekat, než ho rodič může v osm hodin odvést do školy. Tím pádem je tu dítě v areálu nemocnice a v osm hodin ten zdravotnický personál potřebujeme například kvůli vizitám,“ popsala jeden z konkrétních problémů mluvčí Veronika Plachá. Dalších 120 zaměstnanců naopak spádových škol využilo, dodala.

Situaci komplikovalo uzavření základních škol například i v Královehradeckém kraji. „Například v Trutnově se jedná o 15 sester, ve Dvoře Králové nad Labem jsou to tři sestry, v Jičíně to budou v příštích týdnech pravděpodobně desítky. Samozřejmě to komplikuje sestavování služeb. Zatím se ovšem žádné oddělení nezavřelo, další vývoj ukážou následující dny a týdny,“ řekla mluvčí krajských nemocnic Lucie Chytilová.

Obavy z uzavření škol má i Fakultní nemocnice Olomouc. „Uzavření 1. stupňů ZŠ může znamenat citelný personální problém,“ uvedl pro Echo24 její mluvčí Adam Fritscher s tím, že situaci teprve mapují a připravují vlastní programy hlídání dětí zaměstnanců. Stejně tak postupuje i Fakultní nemocnice Motol, která od středy zařizuje hlídání dětí ve věku od pěti do dvanácti let, uvedla mluvčí Pavlína Danková.

Nemocnice pak v řešení situace s personálem spoléhají i na pomoc mediků, kterým to nařídila vláda. Fakultní nemocnice Brno by už nyní potřebovala kolem 170 mediků. „Případné výpadky vykryjeme mimo jiné využitím studentů závěrečných ročníků VŠ a SŠ,“ uvedl mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher. Dalším ze způsobů je pak využívání takzvané „pracovní karantény“ lékařů. „V režimu ,pracovní karantény‘ (byli v kontaktu s nakaženým, ale jejich test je negativní) je 276 zaměstnanců,“ uvedla mluvčí FN Motol Danková. Těchto lékařů využívá k zajištění chodu některých oddělení i Fakultní nemocnice Olomouc.