Zpochybnění maturitní zkoušky premiérem Andrejem Babiše velmi rozlítilo odborníky a také politiky z řad pedagogů. Ti se domnívají, že Babiš návrhem úřední maturity cílí na studenty jako na své potenciální voliče v podzimních volbách. Předseda vlády tím také obchází ministra školství Roberta Plagu, který s úředními maturitami také nesouhlasí.

Premiér Andrej Babiš svůj návrh přednesl v neděli na svém Facebooku. Podle něj jsou studenti pod velkým tlakem, napětím a stresem a ulevit jim chce udělením úřední maturity. Ta by se skládala z průměrných známek za celé studium střední školy. Premiér zároveň zpochybnil tradiční skládání maturitní zkoušky. Důvodem je, že zaměstnavatele prý stejně tento druh ukončení středoškolského studia nezajímá.

Podle Babiše je totiž daleko důležitější, zda se chce člověk naučit novým věcem, chce pracovat, má cíle, sny, zda umí jazyky a jaké má zkušenosti. Premiér zároveň také uvedl, že by se měla zavést celospolečenská debata o podobě maturitní zkoušky v budoucnosti.

To ale ostře odmítá Svaz průmyslu a dopravy, podle kterého maturita zaměstnavatele velmi zajímá. Podle viceprezidentky svazu Mileny Jabůrkové je maturita stále úředně ověřené dosažené vzdělání. Váha známek i kvalita výuky se totiž na jednotlivých školách velmi liší. „Firmy vždy posuzují nejvyšší dosažené vzdělání, v případě nejasností s letošní maturitou by tak mohly absolventům nasadit platové tarify jako pro absolventy základního vzdělání. Existuje mnoho oblastí, kde zákon maturitu vyžaduje. Týká se to hlavně bezpečnosti provozu, například u elektro specializací. Zaměstnavatel, který by pustil na elektrické zařízení někoho, kdo není dostatečně certifikovaný a trénovaný, by se dopouštěl obecného ohrožení,“ řekla pro Echo24 Jabůrková.

Svazu také vadí, že premiér rozhodnutí s úředními maturitami s tripartitou nekonzultoval. Důvodem by také mohlo být, že by se dočkal na jednání tvrdé kritiky. Podle Jabůrkové totiž může dojít k tomu, že by studenti mohli být za udělení úřední maturity diskriminování při budoucích žádostech o zaměstnání. Takovou maturitní zkoušku by proto nemuseli zaměstnavatelé uznávat jako plnohodnotné ukončení studia.

S tím souhlasí i poslanec, dlouholetý pedagog a ředitel pardubického gymnázia Mozartova Marek Výborný (KDU-ČSL). „Mohlo by to studenty poškodit, protože netušili, že by se jim započítávaly známky z minulých ročníků,“ řekl pro Echo24 s tím, že řada studentů až při blížící se maturitě zvyšuje snahu o učení. „Tento krok by poškodil primárně studenty a současně je to dle mého pohledu také plivnutí do tváře učitelům, kteří již rok intenzivně pracují v rámci distančního vzdělávání,“ řekl dále Výborný.

Podle Výborného je správným směrem uvazování ministerstva školství, které by mohlo maturitní zkoušky odsunout na pozdější termín v červnu a například zkoušku prodloužit či zkrátit. „Dlouhodobě by to studenty poškodilo a je zde i rovina politická. Podle mého premiér honí voliče pomocí PR pro volby letos na podzim. Já jsem ale přesvědčený o tom, že studenti nejsou žádní hlupáci a že se na udičku z průhonické sokolovny nenachytají,“ řekl dále Výborný.

S premiérem nesouhlasí ani místopředseda Senátu Jiří Růžička, který vedl Gymnázium Jana Keplera. „To bychom mohli zrušit střední školy, když nikoho nezajímá, co se kdo naučí. Je to populistický výkřik a považuji za totální devalvaci maturit, vzdělávání a také práce učitelů,“ řekl pro Echo24 Růžička.

Problém vidí nejenom u přípravy na maturitní zkoušku jako takovou. Ale zejména také u odborných škol, kde se studenti připravují na závěrečnou zkoušku i celý rok, kdy připravují odborné projekty. „Na gymnáziích si studenti dělají mezinárodní certifikáty z jazyků na úrovni, o kterých se nikomu v minulosti ani nezdálo. A my nyní řekneme, že všechno je to stejně zbytečné? Totální neúcta k práci všech, kterých se to týká,“ dodal Růžička.