Příliš mladý. Příliš slabý. Příliš nezkušený. Od chvíle, kdy se Kim Čong-un před deseti lety po náhlé smrti svého otce Kim Čong-ila ujal moci, se mu podařilo vyvrátit všeobecné pochybnosti, které provázely jeho první pokusy o rozšíření brutální dynastické nadvlády jeho rodiny nad Severní Koreou, napsala agentura AP.

Analytici předpovídali, že by se KLDR po smrti Kim Čong-ila mohla dočkat nějaké obdoby regentské vlády, kolektivního vedení nebo dokonce vojenského převratu. Ale Kim Čong-un jakékoli pochyby rozdrtil s pomocí stovek poprav a čistek zaměřených proti členům vlastní rodiny i představitelům „staré gardy“.

Toto nemilosrdné upevnění moci spolu s budováním nadživotního kultu své osobnosti, která se zdá být jako stvořená pro pečlivě vedenou televizní propagandu, umožnilo Kimovi dát jasně najevo, že jeho moc je absolutní.

V pátek uplynulo deset let od chvíle, kdy smrt Kim Čong-ila otevřela jeho nejmladšímu synovi Kim Čong-unovi cestu k moci. Na prvního severokorejského diktátora nového tisíciletí ale možná teprve nyní čekají nejtěžší chvíle jeho vlády, které mu přináší souběh drtivých mezinárodních sankcí proti KLDR, pandemie covidu-19 a rostoucí ekonomické problémy země.

Pokud Kim nedokáže dodržet slib, který dal veřejnosti, že bude rozvíjet jak program jaderných zbraní, tak skomírající ekonomiku – což ovšem mnozí odborníci považují za nemožné – může to znamenat značné problémy pro jeho další vládu.

Po mírném hospodářském růstu, kterého se mu několik let dařilo dosahovat díky obchodu a tržně orientovaným reformám, následovalo od roku 2016 zpřísnění mezinárodních sankcí poté, co Kim Čong-un urychlil svou snahu o získání jaderných zbraní a raket dlouhého doletu, které by mohl namířit na Spojené státy a jejich asijské spojence.

Jaderné zbraně a stabilita

V letech 2018 a 2019 se Kim hřál ve světle reflektorů celosvětové pozornosti díky summitům s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ale nyní uvázl doma a potýká se s úpadkem ekonomiky, který zhoršilo uzavření hranic v důsledku pandemie.

Jednání s Washingtonem jsou již více než dva roky na mrtvém bodě poté, co se mu z Trumpa nepodařilo vymámit tolik potřebné zmírnění sankcí. Zdá se, že vláda Trumpova nástupce Joea Bidena nemíní usilovat o jakoukoli dohodu se Severní Koreou, dokud Kim Čong-un neprojeví ochotu ukončit svůj program jaderných zbraní; o tom ale severokorejský vůdce mluví jako o „drahocenném meči“ a největší záruce přežití země.

Zatím má sice Kim stále situaci pevně pod kontrolou, ale zdá se čím dál tím méně pravděpodobné, že dosáhne svých dvou deklarovaných cílů, kterými je současně udržení programu jaderných zbraní a zajištění prosperity pro své zbídačené obyvatelstvo. Tyto cíle Kim vytyčil při svém prvním veřejném projevu ve funkci vůdce KLDR na začátku roku 2012, kdy slíbil, že si Severokorejci „už nikdy nebudou muset utahovat opasky“.

Podle Pak Won-kona, profesora severokorejských studií na Soulské univerzitě Ewha, může způsob, jakým bude Kim v příštích letech hospodařit, rozhodnout o dlouhodobé stabilitě jeho vlády a možná i o budoucnosti jeho rodinné dynastie.

„Program jaderných zbraní, ekonomika a stabilita režimu jsou vzájemně propojené. Pokud se nevyřeší jaderná otázka, ekonomika se nezlepší, a to by mohlo otevřít prostor pro nespokojenost a nepokoje v severokorejské společnosti,“ řekl Pak.

Kim zoufale potřebuje dosáhnout zrušení sankcí, které proti KLDR prosadily Spojené státy, aby mohl vybudovat ekonomiku země poškozenou desítkami let špatného hospodaření a agresivních vojenských výdajů. Úleva od sankcí však nemusí přijít, pokud Kim nepodnikne konkrétní kroky k denuklearizaci.

Navzdory své ochotě pořádat summity se severokorejským vůdcem, neprojevil Donald Trump vůli ustoupit v otázce sankcí, jež označil za hlavní páku, kterou Washington na Pchjongjang má. A těžko říci, jestli se Kim někdy dočká dalšího amerického prezidenta, který by byl ochoten s jeho zemí jednat stejně jako Donald Trump.

Americko-severokorejská diplomacie se však rozpadla po druhém summitu v únoru 2019, kdy Američané odmítli požadavek KLDR na podstatné zrušení sankcí výměnou za demontáž stárnoucího jaderného zařízení, což by znamenalo, že se KLDR vzdá jen části svého jaderného potenciálu.

Jedny z hlavních ekonomických cílů Kim Čong-una ztížila celosvětová pandemie nemoci covid-19, kvůli které KLDR uzavřela hranice, a ochromila tak obchod s Čínou – svým jediným významným spojencem. Podle jihokorejské rozvědky se roční obchod Severní Koreje s Čínou do září 2021 snížil o dvě třetiny na 185 milionů dolarů.

Severokorejské představitele rovněž znepokojuje nedostatek potravin, prudce rostoucí ceny zboží a nedostatek léků a dalších základních životních potřeb. V zemi se proto podle jihokorejské rozvědky urychlilo šíření chorob přenášených vodou, jako je břišní tyfus.