Chaotická rozhodnutí vlády Andreje Babiše o opatřeních proti koronavirové nákaze děsí podnikatele. Ti si nejsou ničím jistí a obávají se dalších zásahů do ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, do kterého se zapojilo přes sedm stovek firem. Strach z dalších postupů státu dokonce převážil před ostatními překážkami v podnikání, jako jsou náklady na pracovní sílu či byrokratickou zátěž.

Průzkum se zaměřoval na největší překážky, kterých se podnikatelé obávají v příštím roce. Hlavní starostí pro řadu podniků se tak stále stává koronavirová nákaza, se kterou si Babišova vláda v současné době neumí poradit. Firmy se proto začínají čím dál více obávat, že se stát uchýlí k dalším restriktivním opatřením, jaká byla vidět na jaře. V současné době je zatím uzavřen sektor kultury, sportu a některých služeb. Lidé se tak nedostanou do bazénů, fitcenter či posiloven.

Obavy se zvětšují i tím, že stát vyhlásil od minulého pondělí nouzový stav a podnikatelé dopředu nevědí, jaká oblast se omezí příště. Předseda vlády Andrej Babiš připustil možné celkové uzavření České republiky jako tomu bylo na jaře. Prezident Miloš Zeman se navíc také přiklání k co nejtvrdším opatřením, i když lockdown odmítá. Přesto politické výroky směrem k podnikatelům jsou značně rozdílné. Podle ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka by se měly připravit kompenzace, kdy do kultury má přitéct 750 milionů korun, pro podnikatele ve sportu 500 milionů korun nebo pro provozovatele autobusové zájezdové dopravy 1 miliarda korun. Oproti tomu Andrej Babiš dříve připustil, že omezení fungování země si již nemůřeme dovolit. „Museli jsme plošně podpořit živnostníky, společnosti s ručením omezeným. My si už nemůžeme dovolit taková opatření,“ uvedl Babiš.

Z ankety tak vyplývá, že největší obavy plynou právě kvůli případnému omezování provozů. To uvedlo přes 70 procent oslovených firem, zejména z řady drobných živnostníků a podnikatelských subjektů ve službách. „Právě nejmenší podnikatele, služby nebo restaurace a cestovní ruch zasáhla na jaře koronavirová pandemie nejhůře. Jakkoliv většinou situaci díky vlastním úsporám firmy zvládly, další přidušení ekonomiky by pro ně mohlo být fatální,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Jako další největší překážky se s 41 procenty umístily náklady na pracovní sílu a s 31 procenty administrativní zátěž, se kterou se podnikatelé trápí v poslední době.

Koronavirová krize ale přinesla mezi 5 největších obav i přerušení dodavatelských řetězců, na které podnikatelé upozorňovali již v březnu. Jejich obava se tak nyní potvrzuje. Stát totiž nebyl schopen napumpovat do společností peníze a firmy se tak potýkaly s výpadkem cash flow. „Ztráta nebo narušení obchodních vazeb je zásadní hlavně ve zpracovatelském průmyslu, který je v České republice klíčovým tahounem ekonomického růstu. I to je důvod, proč si Česká republika nemůže další výraznou ekonomickou brzdu dovolit,“ dodává Dlouhý.

Přitom problém byl podle společností jasný už od prvních dnů zavřené ekonomiky v polovině března. Vláda Andreje Babiše se na jednu stranu snažila firmám pomoci programem Antivirus, kdy podnikatelům zpětně proplácejí mzdy za jejich zaměstnance. Na druhé straně ale ponechala placení odvodů, takže firmy a živnostníci museli odvádět státu peníze, i když neměli žádný příjem. Již na konci března tak mnozí stát varovali, že dojde k borcení dodavatelsko-odběratelských řetězců, takže se do platební neschopnosti mohou dostat i zdravé firmy.

Že se varovná predikce potvrdila, dokládá jiná predikce komory, která prováděla šetření u svých členů v polovině května. Většina firem totiž uvedla, že se setkává s neochotou věřitelů. „Více než tři pětiny podniků, přesně 62 procent, hlásí, že nezaznamenaly od svých věřitelů vůbec žádný vstřícný krok, který by jim pomohl zejména udržet likviditu a pomohl s cash flow,“ uvádí analýza Hospodářské komory.

Podle analýzy portálu Reservio pak polovina firem přišla o své příjmy a 82 procent společností podniká s omezením nebo vůbec. Finanční rezervy na delší dobu než jeden měsíc mělo 68,8 procent dotázaných firem a žádný finanční polštář nemělo pouze 11 procent podnikatelů.

Udržet si peníze je podle drtivé většiny firem nemožné. Stále více společností také uvádí, že se setkávají s neochotou dodavatelů posunout splatnost faktur. „Firmy zmiňují, že naopak řada dodavatelů zkrátila dobu splatnosti a snížila toleranci případných faktur po splatnosti. Tím dochází k napětí mezi podniky,“ uvádí komora.