Scholz odmítá vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. I pozastavení plynu z Ruska je podle něj nereálné
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu v parlamentu znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na německou solidaritu. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česko nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků. Telefonicky ve středu kancléř o válce na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Šéf německé vlády poslancům řekl, že krátkodobě nevidí možnost, jak se obejít bez dodávek ruských energetických surovin. Německo přitom podle něj dlouhodobě chce ukončit svou závislost na ruské ropě, plynu a uhlí. „Ale udělat to ze dne na den by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese,“ varoval Scholz při debatě o rozpočtových výdajích.
„Ohroženy by byly statisíce pracovních míst. Celá průmyslová odvětví by se ocitla nad propastí,“ řekl kancléř. Už nyní podle něj uvalené sankce tvrdě dopadají na německé občany, a to nejen v podobě vysokých cen pohonných hmot. Scholz dodal že jedná podle zásady, že sankce nesmí evropské státy zasáhnout tvrději než ruské vedení.
Německý kancléř zároveň Ukrajinu ujistil německou solidaritou a odmítl zatažení NATO do války s Ruskem. Slyší prý hlasy těch, kteří požadují bezletovou zónu nebo vyslání mírových jednotek NATO na Ukrajinu, ale jakkoli je to těžké, Německo na to nepřistoupí. Je třeba trvat na tom, že nesmí dojít k přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem, zdůraznil Scholz den před mimořádným aliančním summitem v Bruselu. „NATO se nestane stranou válečného konfliktu,“ prohlásil kancléř, který také požadoval okamžité ukončení války. „Zbraně musí mlčet, a to ihned,“ řekl.
Scholz připustil, že nikdo nemůže říct, zda stávající jednání mezi Ukrajinou a Ruskem povedou k úspěchu. Ujistil však, že Německo neopomine žádný pokus o znovunastolení míru na kontinentě. S ukrajinským prezidentem Zelenským i s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem opakovaně hovořil a ruský prezident podle něj „musí slyšet pravdu o válce na Ukrajině“. „A tato pravda zní: Válka ničí Ukrajinu. Ale válkou Putin ničí i budoucnost Ruska,“ prohlásil šéf německé vlády.
V rozhovoru s německým listem Die Zeit řekl, že v přímých rozhovorech Putina varoval před použitím biologických nebo chemických zbraní na Ukrajině. Ruská tvrzení, že právě takové zbraně vyvíjí Ukrajina nebo že USA je chtějí použít, se jeví jako „implicitní hrozba, že sám Putin použití takových zbraní zvažuje“ řekl Scholz podle listu. Podobná varování už dříve zazněla z Washingtonu. „Proto jsem považoval za důležité, abych mu (Putinovi) velmi jasně a přímo řekl: Bylo by to nepřijatelné a neodpustitelné,“ řekl Scholz týdeníku.
O středečním hovoru s Putinem zatím německá strana žádné podrobnosti nezveřejnila. Kreml uvedl, že státníci diskutovali o mírových rozhovorech Moskvy a Kyjeva.
Scholz ve Spolkovém sněmu ujistil, že Ukrajina se může spolehnout na německou pomoc. Připomněl, že Německo od začátku války dodává Kyjevu zbraně a výzbroj a společně s partnery zavedlo bezprecedentní sankce, které jsou účinné a jsou neustále přitvrzovány.
Ukrajinští uprchlíci jsou podle Scholze v Německu vítáni. Kancléř poděkoval veřejnosti za soucit a solidaritu. Desetitisíce lidí podle něj otevřely nejen svá srdce, ale také své domy a byty. Mimořádný výkon podaly především Polsko, Česko, Slovensko, Moldavsko, Rumunsko a Maďarsko, vyzdvihl Scholz.
Německo zatím oficiálně přijalo více než 232.000 ukrajinských uprchlíků, mnohem menší Česká republika ještě více. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy přišlo od zahájení ruské vojenské invaze do České republiky zatím kolem 300.000 běženců.