Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde tak o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v letošním roce. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka by však mohlo být pro letošek už poslední. Banka rovněž v prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta.

Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna oslabuje a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. Příští rok ekonomové čekají další zvyšování sazeb.

„V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí. Inflace zrychluje a v příštím roce by se měla přiblížit tříprocentní hranici. Zároveň koruna v poslední době neposiluje natolik rychle, jak se dříve předpokládalo,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Zvyšování úrokových sazeb podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské není u konce. „Cyklus zvyšování sazeb ale nebude trvat dlouho a v příštím roce vyvrcholí. Ekonomika už bude výrazně zpomalovat a s ní vyprchá i potřeba zvyšovat sazby. Jen výrazně slabší kurz české koruny by mohl vytáhnout sazby výš a protáhnout cyklus i do roku 2020,“ uvedla.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že srovnatelně intenzivní zvyšování úrokových sazeb se odehrálo naposledy na jaře 1996.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Tisková konference po jednání rady začne ve 14:15, kde guvernér ČNB Jiří Rusnok oznámí důvody dnešního rozhodnutí a představí novou makroekonomickou prognózu.

Pro letošek už by mohlo být poslední

Středeční zvýšení sazeb by mělo být podle Rusnoka v letošním roce posledním. Podmínkou ovšem je, že se naplní vývoj ekonomiky, který v nové prognóze očekává Česká národní banka. „Dnešní zvýšení sazeb, pokud bude vývoj tak, jak ho předpokládá prognóza, by v podstatě mělo stačit, pokud jde o závěr letošního roku,“ uvedl guvernér.

Zhoršila se prognóza, koruna by měla posílit

Česká národní banka také v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta. V předchozí srpnové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,4 procenta.

Zároveň banka v nové prognóze očekává, že průměrný kurz koruny letos bude 25,60 Kč/EUR a příští rok posílí na průměrných 24,70 Kč/EUR. V předchozí srpnové prognóze ČNB letos počítala s kurzem 25,50 korun za euro a příští rok s 24,60 Kč/EUR. V roce 2020 by měla koruna podle ČNB posílit na průměrných 24,20 Kč/EUR.

V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,2 procenta. V srpnu počítala se dvěma procenty. Pro první čtvrtletí 2020 odhad banka zvýšila na 2,1 procenta z předchozích dvou procent.