Školní oběd zdarma by měly dostávat děti z chudších rodin, jak chtělo vládní ANO, ne všichni školáci, jak navrhovala koaliční ČSSD. Koalice se ve středu dále nedohodla na částce a termínu zvýšení životního minima, což je návrh taktéž ČSSD. K jednání se vrátí za pár měsíců po hodnocení situace, řekl šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. ČTK to potvrdila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ve středu tak uspěly záměry ANO, ne plány ČSSD.

Sociální demokraté prosazují navýšení životního minima už teď od ledna. Podle návrhu ministryně Maláčové by se mělo zvednout po sedmi letech o 11 procent. Proti je ministerstvo financí. Jeho šéfka Alena Schillerová (za ANO) souhlasí s růstem částek od ledna příštího roku. ČSSD dále navrhuje obědy zdarma všem dětem z mateřských a prvního stupně základních škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by bezplatné stravování měli mít školáci z mateřských a základních škol s přídavkem na děti, tedy z rodin s příjmem do 2,7násobku životního minima.

Vláda o návrzích ČSSD jednala v pondělí, nepřijala je. Koaliční rada neshodu řešila ve středu, po radě vystoupili pouze zástupci ANO.

„Principiálně se shodujeme v tom, že by stát měl přispět na obědy v mateřských a základních školách dětem, které to potřebují,“ uvedl Faltýnek.

Podle Schillerové je Plagova varianta „nejvíc pravděpodobná“ a nyní se hledá kompromis mezi návrhem sociálních demokratů a ANO. ČSSD kritizovala u Plagovy předlohy například vysoké náklady na zajištění obědů, po koaliční radě ale ve středu před novináře nevystoupila. „Budeme hledat kompromis, který by se týkal rodin, které skutečně nemají na to, aby dětem obědy platily,“ řekla Schillerová.

K debatě o životním minimu by se vedení koalice mělo vrátit za pár měsíců po vyhodnocení počtu příjemců přídavků. Zajímat je bude, zda jich neubývá. Maláčová v úterý řekla, že by se i kvůli zamýšleným školním obědům zdarma měla hranice příjmu rodin pro přídavky na dítě zvýšit. Na dávku i bezplatné stravování by měla podle záměru dosáhnout větší skupina dětí, a to z domácností s příjmem do trojnásobku minima. Schillerová to označila za technikálii a technicky složité řešení.

Vedle přídavků na děti se od životního minima odvíjí třeba příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, porodné či mimořádná okamžitá pomoc i nezabavitelné minimum při exekucích. Výdaje na dávky pro lidi v nouzi v posledních letech klesají. Důvodem je růst zaměstnanosti i výdělků. Řada příjemců se díky vyššímu příjmu přehoupla přes stanovenou příjmovou hranici pro přidělení podpory a na peníze od státu už nemá nárok. Podle Schillerové by nebylo rozumné v době, kdy chybí pracovní síly, dávky zvyšovat.

Obě vládní strany se v poslední době přou o to, komu náleží zásluhy za jednotlivá opatření a návrhy. Politici a političky ANO a ČSSD na sociálních sítích oznamují, jak jednotlivé kroky prosadili či vymysleli právě oni. Týká se to třeba navýšení minimální mzdy či školních obědů zdarma.