Zástupce Tchaj-wanu v Praze Chung-I Wang, který musel před dvěma týdny na žádost čínského velvyslance opustit setkání ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) s diplomatickým sborem, považuje incident za „ojedinělou nehodu“, která nijak neovlivní velmi blízké vztahy Tchaj-wanu a Česka. V rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že se stalo poprvé, kdy musel kvůli tlaku čínského velvyslance z akce odejít.

Ministerstvo už dříve uvedlo, že chtělo zabránit diplomatickému konfliktu, a proto náměstek Vladimír Bärtl vyzval zástupce Tchaj-wanu k opuštění akce. Po následné kritice médií i některých politiků, kteří označili postup ministryně za nedůstojný a ponižující, kvůli tomu náměstek dostal od Novákové vytýkací dopis.

Zástupce Tchaj-wanu prohlásil, že problém nevidí u Bärtla, s nímž ho pojí přátelský vztah. „On je ten člověk, který se mnou obratně vyjednával a úspěšně vyřešil problém. Potíž je spíš v tom, že dostal instrukci od ministryně. Na ni tlačil čínský velvyslanec. Když jsem opouštěl jednací místnost, ministryně stála v její zadní části s čínským velvyslancem a musela čekat, až jí velvyslanec povolí, že může začít jednání. Z mého pohledu to bylo velmi zajímavé,“ uvedl Chung-I Wang. Na setkání diplomatů na ministerstvu průmyslu dostává zastoupení Tchaj-wanu v Česku podle něj pozvánku posledních 19 let.

Protest kvůli tomu nepodával, protože ví, že ministerstvo bylo pod silným čínským tlakem. „Se zástupcem ministerstva zahraničí jsme posléze měli přátelské setkání, při němž jsme se vzájemně ujistili, že tento incident nemá dopad na naše vztahy,“ řekl.

Už v minulosti se podle něj stávalo, že čínský velvyslanec formálně protestoval proti jeho účasti na některých akcích. „Vždy záleželo na přístupu hostitele. Někdy se stalo, že hostitel trval na svém právu, že si může pozvat, koho chce, načež čínský zástupce odešel. V tomto případě se však stalo poprvé, že jsem byl vyzván k odchodu z akce kvůli tlaku čínského velvyslance,“ poznamenal. Nováková kvůli události čelí kritice i výzvám k rezignaci a spekuluje se o jejím konci ve vládě.

Tchaj-wan nemá v Česku velvyslanectví, ale hospodářskou a kulturní kancelář. Její ředitel je ale považován za člena diplomatického sboru.

Firmy z Tchaj-wanu investovaly v Česku víc než společnosti z mnohem lidnatější a ekonomicky silnější pevninské Číny. Zástupce ostrova to s odkazem na někdejší slova prezidenta Václava Havla přičítá blízkosti obou států, které mají zkušenost „potýkání se s blízkou supervelmocí“. Tchajwanští investoři si podle něj vybírají Česko, protože je to transparentní a demokratická země, leží ve středu Evropy a je zde vzdělaná pracovní síla pro vyspělé technologie. Vztahy by zlepšila přímá letecká linka mezi Prahou a Tchaj-pejí, o níž se už skoro dva roky jedná.

Peking považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. ČR uplatňuje jako většina států světa tzv. politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.