Největší uprchlická vlna od druhé světové války. I tak se hovoří o migraci spojené s válkou na Ukrajině. Ze země uteklo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí, nejvíc do sousedního Polska, Maďarska a Slovenska. Náporu uprchlíků čelí ale i nedaleké Česko, přičemž hlavní vlna má teprve přijít. Podle ministerstva vnitra k nám v souvislosti s ruskou invazí prchlo už asi 100 tisíc lidí. Přetížené asistenční centrum na pražském Vyšehradě, kam míří většina utečenců, muselo už v pondělí minimálně na den zastavit nové registrace.

Česká republika čelí druhotné migraci spojené s válkou na Ukrajině. Míří k nám totiž velká část uprchlíků, která dříve překročí polské či slovenské hranice. Jde především o ženy, děti a seniory, jak potvrdil také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Někteří mají sjednané ubytování u dobrovolníků či známých, jiní pokračují dál na západ. Podle odhadů ministerstva vnitra se k nám mohlo dostat už zhruba 100 tisíc lidí, z nichž asi 57 tisíc prošlo k pondělku registrací a získalo uprchlický status.

I přes přeplněná registrační centra, která jsou prvním místem, kam uprchlíci míří, disponuje zatím ministerstvo vnitra dostatečnými ubytovacími kapacitami v rámci uprchlických zařízení i dalších nasmlouvaných ubytování. Většina Ukrajinců totiž podle dostupných informací doposud mířila k dobrovolníkům. I tak v rámci registrace uprchlíků naráží ČR už dnes na kapacitní strop. Centra pro jejich registraci vznikají postupně ve všech krajích, odtud jsou pak utečenci rozváženi – i za asistence hasičů – dál do zařízení po celé republice. Jak se ovšem na začátku týdne ukázalo, většina jich míří především do hlavního města (asi čtvrtina z celkového počtu), což také v pondělí zastavilo příjem nových registrací v přeplněném kongresovém centru na pražském Vyšehradě.

Rakušan: ČR by mohla přijmout až 250 tisíc uprchlíků

Rakušan po jednání krizového štábu řekl, že ČR by mohla podle modelů přijmout až 250 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Celkové číslo však může být mnohem vyšší. OSN původně predikovala, že by z válkou zmítané Ukrajiny mohlo uprchnout až 4 miliony obyvatel, což představuje asi desetinu ukrajinské populace. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová naposledy pro ČT mluvila už dokonce o dvojnásobku.

Západoukrajinská metropole Lvov mezitím v pondělí stejně jako polská pohraniční stráž hlásí rekordní počet migrujících uprchlíků. Starosta města dokonce oznámil, že Lvov se blíží bodu, kdy už nebude uprchlíkům schopen poskytovat pomoc. Lvov se stal přestupní stanicí do nedalekého Polska, kam od začátku ruské vojenské intervence na Ukrajinu (24. února) uteklo podle OSN už 1,067 milionu lidí. Přes 180 tisíc do Maďarska a více než 128 tisíc na Slovensko.

Co čeká uprchlíky v Česku

Vláda na pozadí masivního přílivu uprchlíků z Ukrajiny začíná řešit otázku, co s nimi bude dál. Podle návrhu nového zákona by například mohli dostávat jednorázový příspěvek 5 tisíc korun na pokrytí základních potřeb. Ve hře je ale i dlouhodobější podpora, a to zejména pro jedince bez peněz a majetku. Na příspěvek by mohli dosáhnout všichni Ukrajinci, kteří přišli do ČR po 24. únoru.

Vláda chce také snazší přístup Ukrajinců na český pracovní trh, nový zákon by jim to měl umožnit i bez jinak běžného pracovního povolení. Návrh legislativy mají projednat poslanci ve zkráceném režimu legislativní nouze.

V&ČR už se začaly hlásit i první zájemci o základní školní docházku. Jde však o minimum v porovnání s tím, co se teprve očekává. S překonáním jazykové bariéry mají dětem pomoci tlumočníci. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) může Česko v současnosti do běžných českých tříd integrovat zhruba 100 tisíc ukrajinských dětí.