Etická komise, která oceňuje účastníky třetího odboje, zůstane zatím zachována. Před poslanci to řekl ve čtvrtek ministr obrany Lubomír Metnar po dohodě s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem. Původní návrh na zrušení byl k dispozici ostatním ministerstvům k připomínkování a mohl se v blízké době objevit na vládě ke schvalování. Důvodem prý bylo, že komisi ubývá agenda a stává se tak nehospodárnou.

Komise oceňující protikomunistický boj vznikla v roce 2011 a rozhoduje o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, který neuspěl s žádostí na ministerstvu obrany. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek nejdřív navrhoval, aby činnost komise zanikla v roce 2022 a její pravomoci by pak přešly na ministra obrany.

Sám ministr obrany Lubomír Metnar však po dohodě s Janem Kněžínkem návrh zastaví. „Přislíbil předložený návrh vzít zpět a ukončit k němu probíhající legislativní proces. Etická komise tedy zůstane zachována,“ řekl Lubomír Metnar při interpelacích. „Během posledních tří měsíců bylo podání 140 nových žádostí, což je pětkrát více než v předchozím období,“ řekl dále Lubomír Metnar.

Podle Jana Kněžínka se skutečně v poslední době zvýšil počet uchazečů. „Důvodem je skutečnost, že po předložení návrhu na zrušení Etické komise došlo k výraznému nárůstu počtu žádostí o ocenění účastníků třetího odboje, takže předpoklad, že komise nebude mít cca do dvou let žádnou agendu, v tuto chvíli odpadl. Žádosti podala zejména Konfederace politických vězňů ve prospěch třetích osob, což zákon umožňuje, ale dosud se to prakticky nedělo,“ řekl pro Echo24 Jan Kněžínek.

Místopředseda Etické komise Prokop Tomek rozhodnutí vítá a dodává, že komise bude stále potřebná. „Vnímám to samozřejmě pozitivně i když o takto jasném stanovisku jsem zatím nevěděl. Je ale těžké odhadnout další vývoj počtu žádostí o statut účastníka odboje a odporu, protože je možné podávat i žádosti za již zemřelé osoby, takže žádostí může být ještě v budoucnu velké množství a v problematice zkušený odvolací orgán bude nadále třeba,“ řekl pro Echo24 Prokop Tomek.

Prezident nemá v komisi kandidáta

Původní návrh ministra Kněžínka zaskočil členy komise. „Pokud bude málo případů, jedná se o krok logický. V kontextu celé vlády to však vnímám tak, že se to odehrává krátce po nástupu vlády opírané o komunisty. Tedy jako první pokus zúžit zákony, které se týkají vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Doufám, že to nebude pokračovat, protože na řadě by byly lustrace, Ústav pro studium totalitních režimů a tak dále,“ řekl dříve pro Echo24 člen komise Petr Blažek.

Podobně se vyjádřil i člen komise Petr Pithart. „Vím, že kolegové, co jsou tam déle, jsou tím zklamání a nedovedou si představit, jak to bude poté fungovat. Zatím si neumím představit, jaké to bude na ministerstvu obrany, protože bude ještě spousta odvolání. My z deseti případů schválíme dva až tři po dlouhých debatách,“ řekl pro Echo24 Petr Pithart.

Samotná komise vznikla na základě zákona o protikomunistickém odboji před sedmi lety. Zasedat v ní má devět členů, kdy dva volí na pět let sněmovna, senát, vláda a rada Ústavu pro studium totalitních režimů. Jednoho člena pak jmenuje prezident. Právě nominant prezidenta Miloše Zemana v komisi chybí. Může za to dřívější spor expremiéra Bohuslava Sobotky s prezidentem, kdy tehdejší šéf sociální demokracie odmítl jmenovat Karla Srpa. Zdůvodnil to tím, že Srp měl dlouhodobě a opakovaně donášet Státní bezpečnosti.