Vláda pravděpodobně bude moci z popudu příslušných ministrů odvolávat ministerské státní tajemníky. Prosadila to ve Sněmovně koalice ANO a ČSSD s pomocí SPD a KSČM. Podle opozice bude tato změna znamenat návrat k politizaci státní správy.

Novelu služebního zákona odmítla ze stejného důvodu i uskupení Rekonstrukce státu a Odborový svaz státních orgánů a organizací, podle něhož sněmovní úpravy odstranily jen nejhrubší nedostatky původního vládního návrhu. Podobu novely nyní bude moci ještě ovlivnit Senát.

Návrh, aby státní tajemníci na ministerstvech už nebyli kárně odpovědní, ale mohli být vládou odvoláni stejně jako náměstek ministra vnitra pro státní službu, předložila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). „Státní tajemníky dáváme do stejného režimu, v jakém je šéf státní služby,“ uvedla. Změnu hájila tím, že se režim sjednotí a odvolání bude dál přezkoumatelné soudem, stejně jako u jiných státních úředníků.

Marek Benda (ODS) namítal, že změna by znamenala odklon od depolitizace státní správy, pokud by každá nová vláda mohla vyměnit všechny státní tajemníky. Připomněl, že státní tajemníci jsou odpovědní za personální obsazování úředníků na ministerstvech. „Rovnou řekněte, že státní službu rušíte a že místa obsazuje premiér s konglomerátem, který má za zády,“ řekl.

Dolní komora na návrh Kateřiny Valachové (ČSSD) prodloužila ze 40 na 60 služebních dnů lhůtu, po níž by bylo možné úředníka hodnotit. Pokud by jeho působení bylo shledáno nevyhovujícím, měl by mít na nápravu 90 místo 40 dnů. Totéž navrhovali i opoziční lidovci.

KDU-ČSL podle očekávání neuspěla se snahou zrušit plánovaný dvoukolový systém výběrových řízení na pozice ve státní správě, který má nahradit na rozdíl od dosavadních tří. Právě toto ustanovení by podle opozice i odborů umožnilo vládě zbavit se po systemizaci nepohodlných úředníků a obsadit jejich místa lidmi ze spřátelených firem. Do druhého kola by se totiž mohli kromě kariérních úředníků přihlásit i lidé mimo státní správu, pokud mají zkušenost z řídicích funkcí.

Zuzana Ožanová (ANO) prosadila možnost pružněji obsazovat volná služební místa, a to i maturanty s příslušnou praxí, kteří by se zavázali do devíti let získat předepsané vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání. Poslankyně navrhla také zmírnit požadované vzdělání pro vládní a ministerské rady; nemuseli by mít titul magistra, stačil by jim bakalářský.

Novelu předložila ještě menšinová vláda ANO. Nová pravidla by podle vládního hnutí měla více otevřít státní správu odborníkům zvnějšku a usnadnit odvolání vedoucích pracovníků na základě nového systému hodnocení.