Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který dnes komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě.

Komise také navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen.

Unijní exekutiva se v rámci strategie nazvané Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat sedmadvacítku členských zemí ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století pak neprodukovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními.

Komise se v dnešních návrzích zaměřila na trh s plynem, který v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu celkové spotřeby energie v EU. Zatímco dnes představuje 95 procent všech plynných energetických zdrojů zemní plyn, do poloviny století by to podle komise měla být výrazná menšina. Země by měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.

„Klíčovým prvkem tohoto přechodu je vytvoření konkurenceschopného vodíkového trhu s odpovídající infrastrukturou,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Kromě producentů a distributorů plynu se nová pravidla dotknou i stavebních firem či majitelů budov. Státy by do roku 2025 měly sjednotit hodnocení energetické efektivity staveb na škále od A do G. Do roku 2030 pak bude muset nejhůře hodnocených 15 procent budov z kategorie G dosáhnout vyšší kategorie F.

Členské země budou muset pravidelně aktualizovat své plány na renovaci budov podle ekologických kritérií. Plány mají obsahovat i strategii, jak „postupně opustit vytápění a chlazení budov fosilními palivy nejpozději do roku 2040“. Kvůli tomu nemají státy od roku 2027 poskytovat lidem dotace na plynové kotle.

O dnešních návrzích budou v příštím roce, tedy i za českého předsednictví EU, vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem. Vzhledem k různému postoji zemí obávajících se možného dopadu ekologických opatření na ekonomiku se finální podoba pravidel může změnit.

Konec plynu v New Yorku

Zákaz plynu v nových budovách plánuje i New York, ve středu o tom má hlasovat newyorská městská rada. Pokud zákon projde, bude se v New Yorku používat k vytápění i vaření pouze zdroj elektřiny. Informovala agentura Reuters.

Od konce roku 2023 by se zákon vztahoval na nové budovy do výšky sedmi pater, od roku 2027 pak i pro budovy nad sedm pater. Stejný zákon platí už například v kalifornském San Jose.

Tento krok newyorské rady by ale mohl znamenat zvýšení cen za bydlení v budovách využívající k vytápění pouze elektřinu. „Využívání plynu k výrobě elektřiny a následně k vytápění budov je méně efektivní než přímé využívání plynu k vytápění,“ uvedli analytici poradenské společnosti EBW Analytics Group.

Proti návrhu se postavili zástupci ropného a plynárenského průmysl. Využívání plynu k vytápění by podle jeho zástupců udrželo nižší náklady zákazníků a snížilo emise. „Energeticky účinné nízkouhlíkové budovy by mohly být poháněny inovativní kombinací zemního plynu a obnovitelné energie (jako je vodík), což by snížilo jak emise, tak účty za služby,“ uvedl Americký ropný institut, lobbistická skupina ropného a plynárenského průmyslu.

Podle federálních energetických údajů pochází více než 40 procent energie vyrobené ve státě New York z fosilních paliv, dalších 29 procent z jaderné energie a 22 procent z vodní energie.

V roce 2019 přijal stát New York zákon, podle kterého musí do roku 2040 veškerá elektřina pocházet z bezuhlíkových zdrojů energie, jako jsou obnovitelné zdroje a jaderná energie.