Čerpání evropských dotací na energie je příliš pomalé, tvrdí NKÚ
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Čerpání evropských dotací na úspory energie je pomalé a proces schvalování žádostí o dotace dlouhý. Úspory energie tak byly ke konci loňského roku minimální. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil postup ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Agentury pro podnikání a inovace při rozdělování dotací. Nedostatky kontroloři odhalili i u příjemců dotací.
Kontrolní úřad se zaměřil na poskytování a čerpání evropských peněz z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), které mají pomoci dosáhnout trvalých úspor energií v průmyslovém sektoru. Evropská unie připravila pro ČR na úspory energie v rámci tohoto programu v období 2014 až 2020 přibližně 22 miliard korun. „Na konci roku 2017 byla vyčerpána pouze tři procenta z těchto peněz, tedy přibližně 600 milionů korun,“ zjistil NKÚ.
Pro zrychlení čerpání peněz MPO vytvořilo loni „Úvěrový fond EX 2017“, který mohli zájemci o peníze na energetické úspory využívat. Z tohoto fondu však podle kontrolorů nebyl poskytnut ani jeden úvěr.
Dalším důvodem, který se negativně podepsal na nízkých energetických úsporách, byl i dlouhý proces schvalování žádostí o dotaci. Přestože se průměrná délka schvalování zkracuje, loni trvalo posouzení projektové žádosti v průměru „dlouhých 404 dnů“, uvedl NKÚ.
Kontroloři se také zabývali tím, jaké náklady provázejí úspory energie. U prověřovaných projektů se ukázalo, že ušetřit jeden gigajoule energie vycházelo přibližně na 2200 korun. Původně se přitom počítalo s tím, že uspořit toto množství energie by mělo být možné za 1000 korun.
Česká republika si stanovila, že do roku 2020 uspoří 51 petajoulů energie, přičemž k dosažení tohoto cíle měly výrazně přispět i evropské dotace z OP PIK. Jen díky nim se do roku 2020 mělo původně ušetřit 20 petajoulů energie. Na konci loňského roku ale energetické úspory nedosahovaly ani jednoho procenta z této dílčí hodnoty, upozornil úřad.
U příjemců kontroloři odhalili například nedostatky spojené s výběrovými řízeními, část z nich si také nechala proplatit i nezpůsobilé výdaje. „Některým z těchto nedostatků by bylo možné předejít, pokud by byl kontrolní systém MPO účinnější,“ uzavřel NKÚ.
Evropská komise letos dotační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Česku pozastavila. Učinila tak kvůli vysokému počtu pochybení.