Čerpací stanice od úterka musí státu denně hlásit, jaké měly průměrné prodejní ceny benzinu a nafty. Jedná se o jedno z opatření, které vydala vláda Petra Fialy kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Ty se navyšovaly od začátku letošního roku a akcelerovaly zejména poté, co ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Ceny v České republice, ale také i v Německu, se vymykají ostatním evropským státům. Podle analytiků a některých politiků je to tím, že benzinky jdou s cenami uměle výše než by tomu bylo v jiných případech.

Ceny pohonných hmot trápí řadu řidičů v poslední době. Od invaze ruských vojsk na Ukrajinu došlo ke skokovému zdražení ropy na světových trzích, což se poté projevilo u cen na čerpacích stanicích. Vysoké ceny nafty a benzinu však potrápí i ty, kteří autem nikam necestují. Kvůli vysokým nákladům na cenu pohonných hmot totiž může zdražit nejrůznejší spotřební zboží a také samozřejmě cena dovozu.

Vláda Petra Fialy i z tohoto důvodu přistoupila ke třem krokům. Zrušila přimíchávání biosložky do pohonných hmot, zrušila silniční daň a přikázala čerpacích stanicím denně hlásit průměrnou prodejní cenu benzinu a nafty. Data bude sbírat ministerstvo financí a v případě nepřiměřeného navyšování marží může stát přistoupit k cenovým regulacím.

Podle analytiků je totiž umělé navyšování marží jednou z příčin, proč nyní ceny pohonných hmot strmě rostou. A to takovým způsobem, že se v rychlosti cen Česká republika vymyká. Evropský komise v pondělí zveřejnila průměrné ceny pohonných hmot. „V období od letošního 3. ledna do 7. března tak podle těchto údajů zdražila nafta u čerpacích stanic v Česku průměrně o 27,5 procenta, benzín pak o 17,8 procenta. V případě nafty se jedná o druhý nejvýraznější růst v rámci celé EU. Pouze v Německu zdražovala nafta ještě výrazněji, a to o 29,2 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Benzin rostl čtvrtým nejvýraznějším tempem v Evropské unii. Rychleji cena rostla jen v Rakousku, Německu a Rumunsku. Česká republika navíc dominuje ve srovnání s ostatními státy Visegrádské čtyřky. Polsko ale zavedlo snížení sazby DPH, což mělo za následek nižší nárůst. „Data tak rozhodně nerozptylují podezření, že tuzemské čerpací stanice či distributoři pohonných hmot, případně zpracovatelé ropy si neobjektivně navyšují své marže,“ uvedl Kovanda.

Ceny ropy se však už od minulého úterý vytrvale snižují. V pondělí kolem poledne cena severomořské ropy Brent klesla o 3,9 procenta na 108,32 dolaru za barel. Cena lehké americké ropy WTI se snížila o 4,7 procenta na 104,19 dolaru za barel. Důvodem klesající ceny je, že investoři vkládají naděje do diplomatického jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení konfliktu.

V nynějším týdnu se tak dá očekávat, že ceny pohonných hmot na českých čerpacích stanicích poklesnou. To řekl pro Echo24 v rozhovoru Lukáš Kovanda, podle kterého není důvodem držet ceny takto vysoko. „Trh je v jakémsi optimismu, že by mohlo dojít k průlomu v celé situaci a panika by mohla odeznít. V takovém případě bych očekával, že v týdnu by mohly ceny na čerpacích stanicích klesat. Důležité ale je, že se situace může vyhrotit. Pokud by došlo na embargo evropských států na ruskou ropu a plyn, tak můžeme mít ceny na úrovni 55 až 60 korun za jeden litr,“ řekl Kovanda.