Sněmovna ani na čtvrtý pokus nedokončila první čtení vládní novely zákona o elektronické evidenci tržeb, který má například umožnit drobným podnikatelům evidovat tržby bez připojení k internetu a snižuje DPH u části zboží a služeb. Také rozšiřuje evidenci tržeb na další odvětví. Jednání o novele začalo minulou středu a prodlužují ho projevy poslanců i spory mezi mezi kritiky a zastánci EET. Opoziční ODS si za to minulý týden dokonce od premiéra Andreje Babiše (ANO) vysloužila obvinění z obstrukcí.

Předloha bude již na konci prvního čtení čelit návrhu na zamítnutí, který vznesli Piráti a připojily se k němu ODS a TOP 09. Evidenci tržeb kritizují i poslanci SPD.

Spory poslanců nadále pokračovaly. „Minulá i současná vláda pod taktovkou ANO vyvolala jasné tažení proti podnikatelům a nedívá se ani nalevo, ani napravo,“ prohlásil Vojtěch Munzar (ODS). „Já jsem se ve slovech pana Munzara doslova našel a považuji EET opravdu za buzeraci,“ řekl Lubomír Španěl (SPD). Podle Pirátů je zásadním problémem novely to, že spojuje dvě věci, které spojeny být neměly. Je to zmírnění dopadů EET na nejmenší podnikatele a současné zavedení třetí a čtvrté vlny, uvedl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Naproti tomu Jiří Bláha (ANO) hájil EET například s poukazem na to, o kolik v důsledku jejího zavedení vzrostl výběr zdravotního a sociálního pojištění. Většina poctivých podnikatelů podle něj s EET nemá problém.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) hájila novelu tím, že ji ministerstvo připravilo ve spolupráci s podnikatelskými svazy. Odmítala pochybnosti odpůrců ohledně vyššího výběru peněz do státního rozpočtu. Řekla také, že ministerstvo dohlédne v cenovém výměru na to, aby se navrhované snížení DPH na vodné a stočné promítlo i do konečné ceny. Ministryně také v reakci na výtky, že stát má podnikatelům ulehčit život, zdůraznila, že jejím klíčovým projektem a prioritou je online finanční úřad. „Je to moje priorita a chci ji mít v dohledné době,“ dodala. Podle jejích slov by to mělo být do dvou let.

Vládou navrhované změny mají části podnikatelů usnadnit evidování tržeb a také přesouvají některé služby a komodity do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Novela především reaguje na loňské rozhodnutí Ústavního soudu, který některá ustanovení zákona o EET zrušil.

Podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, mají nejvýše dva zaměstnance a budou mít hotovostní tržby během 12 měsíců do 200.000 korun, by mohli během příštího roku začít evidovat tržby bez připojení k internetu. Další podmínkou bude, že ani jejich očekávané hotovostní tržby by během následujících 12 měsíců neměly překročit uvedenou hranici. Budou muset ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat finanční správě údaje o tržbách. Někteří poslanci považují zvolenou hranici 200.000 korun za nepřiměřeně nízkou a chtějí přednést návrhy na její zvýšení.

Součástí vládní předlohy je i novela zákona o DPH. Vláda v ní navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH. Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení.

Norma také řeší náběh třetí a čtvrté vlny EET, jejichž start odložilo loňské rozhodnutí Ústavního soudu. Má být spuštěna půl roku po nabytí účinnosti zákona. Třetí vlna EET se měla od letošního března týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci.