BUDOVA PRAŽSKÉ FILHARMONIE

Nová filharmonie bude za 9 miliard. „Ale stavíme na 200, 300 let,“ říká předseda poroty

BUDOVA PRAŽSKÉ FILHARMONIE
Nová filharmonie bude za 9 miliard. „Ale stavíme na 200, 300 let,“ říká předseda poroty

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vítězný návrh Vltavské filharmonie slibuje ambiciózní stavbu v centru Prahy. Je však třeba také počítat s tím, že na avizovaných šest miliard nevyjde a realizace se zřejmě protáhne i prodraží. „Stavíme význačnou budovu na dvě stě, tři sta let. A tak bychom k tomu také měli přistupovat,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 architekt a předseda poroty soutěže Michal Sedláček. Po neuskutečněném projektu Národní knihovny od architekta Jana Kaplického tak přichází po letech další pokus postavit v Praze architektonicky významný objekt.

Po dlouhých 15 letech se opět objevuje snaha postavit v Praze něco architektonicky výrazného. Proč uspěl zrovna tento návrh?

Jednoduchá odpověď je, že byl nejlepší. Ale pokud bych měl popsat proč, začnu od venkovních prostorů. Bylo velice důležité, jak se vyrovná s Vltavou, zda umožní přístup k řece. To tento návrh má, budete moci dojít bez bariéry až k řece, dotknout se vody. Před vlastní budovou pak vytváří poměrně velké náměstí, které rozměrem a charakterem odpovídá významu budovy. A co je možná na návrhu z hlediska veřejných prostranství nejzajímavější a nejvýraznější, že vytváří cestu od řeky až na střechu, kam může po terasách kolem budovy veřejnost vystoupat. Na jedné straně to nabízí také různé výhledy na Prahu včetně Hradu, ale zároveň i pohled dovnitř haly.

A interiér?

Hlavní sál musí fungovat akusticky, to je priorita číslo jedna. Sál je vlastně takový hudební nástroj. A důležité také je, jak na vás působí – zda se necítíte jako v nějaké sportovní hale. Podle navržených interiérů to tak nebude, kvůli uspořádání i tomu, že je obložený dřevem. Důležité je pak také uspořádání sálu. Pódium je více posunuté do středu, asi do jedné třetiny. To je důležité nejen z hlediska zvuku, ale i z hlediska dnešního vnímání klasické hudby. Není to jen o sluchu, ale i o vizuálu, sledovat hudebníky a dirigenta. Tohle vám dokonce umožňuje sedět za nimi a sledovat dirigenta v akci.

Poslední a jedna z nejdůležitějších věcí je výraz stavby. Určitě jsme chtěli architektonicky významnou budovu, ale takovou, aby do Prahy zapadala. Praha je mozaika architektonických stylů, románský, gotika, renesance, secese, baroko, všechno tu máme. Chtěli jsme tedy doplnit tu mozaiku, aby stavba byla vynikající, ale lidé si neříkali, že sem vůbec nepatří.

Hrála v rozhodování roli i nějaká obava z kontroverze, jakou Praha zažila s Kaplického knihovnou? Neobávali jste se, aby se na staveniště nepřišel na protest přivázat Václav Klaus?

Když to teď zmiňujete, říkám si, že můžete mít pravdu, ale při tom posuzování mě to tedy vůbec nenapadlo. Při posuzování tato obava nepadla. Byla to třídenní porota, velice intenzivní, ale zajímavé bylo, že na návrhu číslo jedna jsme se všichni shodli. Byly tam velké diskuze, kdo má být třetí, čtvrtý, pátý, ale u toho vítězného už nikdo moc nepochyboval, že je to favorit a že zřejmě zvítězí. Ale že by někdo zmiňoval, aby to nedopadlo jako s Kaplického knihovnou, to ne. Myslím si, že u tohoto návrhu určitě nehrozí, že by se (Miloš) Zeman či budoucí prezident ke stavbě přivazoval.

Ze sociologických šetření vyplynulo, že si lidé přejí využívat prostor i pro řadu dalších aktivit – návštěvy kaváren, přednášky, filmové projekce. Splní vítězný návrh tato očekávání?

Jednoznačně, to musely splňovat všechny, ať už to jsou kavárny, restaurace, hudební knihovna, přednáškové sály, ale co se posuzovalo hodně, byla propojenost. Aby to nebyla jedna budova se sálem pro klasickou hudbu a v druhé vše ostatní. Protože pak by ty funkce nebyly propojené. Cílem je, aby ta budova žila celý den, ne jen večer na koncert. Což tento návrh splňuje, že v jedné budově je to dobře zkombinované, přitom si nekonkurují, ale spolupracují. Z toho hlediska propojení na tom je tento návrh velice dobře.

S čím se dá architektonicky v Praze stavba srovnat co do jejího významu a umístění?

Určitě s Národním divadlem. Je to tohoto kalibru. Je výborné, že je to na řece, proto se vybralo toto komplikované místo, ale z hlediska umístění vynikající. Stane se to kulturním magnetem, stejně jako třeba Národní divadlo, když se postavilo.

Projekt by měl podle návrhu vyjít zhruba na šest miliard. Dá se očekávat, že to je skutečně i cena konečná?

Cena už není šest miliard, to byl myslím výpočet v lednu 2021. My víme, že to všechny ty návrhy přetáhly, tuším, že tento se pohybuje kolem devíti miliard. Vliv na to má inflace, covid i válka na Ukrajině. Tyto budovy mají nakonec velice často větší rozpočet i delší harmonogram.

Vltavská filharmonie je však připravovaná velmi profesionálně i s ohledem k tomuto. Cílem tedy je, aby to případně bylo co nejblíže tomu původnímu. Musíme si uvědomit, že je to zcela výjimečná stavba, není to administrativní budova nebo bytový dům, takže za prvé z hlediska provozu je to jedna z nejkomplikovanějších staveb, navíc výjimečná svou architekturou. Přidám k tomu srovnání – katedrály se ve středověku stavěly několik století a teď jsme velice rádi, že je máme. Tohle je něco podobného. Stavíme význačnou budovu na dvě stě, tři sta let. A tak bychom k tomu také měli přistupovat.

 

19. května 2022