OSN ve své roli selhává a jednota mezinárodního společenství i celosvětový zájem ve vztahu k Ukrajině je fakticky menší, než se v Česku zdá, upozorňuje nová analýza z dílny odborníků z Karlovy univerzity. Podle nich to tak znamená zvláštní zodpovědnost pro českou vládu v předsednictví Evropské unie. Musí udržet válku jako agendu s nejvyšší prioritou a udržet akce unie v chodu, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 spoluautor analýzy Jan Karlas.

Ředitel útvar Jiří Mazánek dříve pro deník Echo24 řekl, že jde v současné době hlavně o „e-shopové podvody“.

Kriminalisté se v loňském roce výrazněji setkávali i s fenoménem hackingu a útoků na data. „Podíl této trestné činnosti páchané v kyberprostoru setrvale roste a v roce 2021 se zvýšil na celkových téměř 18 procent,“ píše NCOZ v čerstvé výroční zprávě.

Přibývá také takzvaných ransomwarových útoků, které spočívají v tom, že útočník útočník dostane do počítače škodlivý software, který pak zašifruje uživateli data, a ten ztrácí přístup ke svým informacím. V poslední době policisté zaznamenávají přesun zájmu hackerů od fyzických osob směrem k velkým soukromým společnostem a státním institucím. „U těchto subjektů je požadováno významně vyšší výkupné, obvykle v řádech milionů korun. Výjimkou nejsou útoky na nemocniční zařízení a strategické státní podniky.“

Na začátku může být jen nevinný email

Klasický scénář je pak takový, že útočník požaduje po uživateli výkupné za obnovení dat. Nezřídka kdy dochází i k výhrůžkám, že pokud nebude výkupné zaplaceno, útočník data zveřejní na internetu, nebo je předá konkurenci. Podobné případy přitom obvykle začínají zdánlivě nevinně, stačí jen otevřít závadný email a problém je na světě. Útočníci už dnes dokážou napodobovat bankovní nebo jinou korespondenci téměř k nerozeznání od originálu, proto je potřeba mít se na pozoru a všímat si i drobností.

Tímto způsobem došlo opakovaně třeba k útokům na velké pražské hotely. Hackeři spoléhají na to, že pro firmy bude často výhodnější výkupné uhradit, než vynaložit značné náklady na celou novou infrastrukturu a navíc přijít o data.

Ransomware se dostal v polovině května i do sítě Ředitelství silnic a dálnic. Data se zatím nepodařilo obnovit. Hackeři znovu požadují milionové výkupné. Od útoku jsou nefunkční například stránky dopravniinfo.cz, které informují o aktuální situaci v provozu. Případ řeší Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NCOZ.

Dobře známý je také případ útoku na Fakultní nemocnici Brno, která přišla v březnu 2020 o některá administrativní a ekonomická data. Server Aktuálně.cz tento týden napsal, že policie případ odložila. Nepodařilo se jí totiž získat dostatek důkazů, aby mohla útočníka obvinit.

Podle ŘSD i IT odborníků byl útok na sítě organizace profesionální a obnova jednotlivých dat potrvá i několik měsíců. Žádné dálniční či silniční stavby by to však zastavit nemělo, řekl Rýdl. Jednotlivé soutěže ŘSD tak podle něj pokračují, stejně jako kontroly zakázek či jejich platby. Bezpečně izolované a nenarušené zůstaly už během útoku také například výběr mýta a řízení a dohled v tunelových systémech.

Data NCOZ za minulý rok pouze dokládají dlouhodobý trend, kdy se závažná trestná činnost přesouvá do kyberprostoru a na internet. Kriminalisté evidují za loňský rok celkem 9 518 trestných činů páchaných v kyberprostoru. V roce 2020 to bylo 8 073. Počty těchto trestných činů každým rokem rostou. V roce 2011 jich bylo oproti tomu zaregistrováno jen 1502.

Od ledna příštího roku převezme od NCOZ problematiku kyberkriminality nově vzniklý útvar, který se bude zabývat bojem s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou. Vznikne vyčleněním stávajících sekcí z NCOZ. Podrobněji jsme o reformě psali zde.