KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA

Zabili jsme uhlí, zabíjíme plyn. Zabijeme i jádro?

KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA
Zabili jsme uhlí, zabíjíme plyn. Zabijeme i jádro?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Fotografie Petra Fialy z Litomyšle, kde před zámkem minulý týden vřele vítal Evropskou komisi a její předsedkyni Ursulu von der Leyenovou, jsou kandidátem na momentky z novodobého Titaniku, na němž se zatím ještě tančí. V podzámčí se utrhla inflace a po létě, které si podle Fialovy rady máme užít, přijde prý pro mnohé občany s energiemi cenový šok.

Porůznu v Evropě začínají nepokoje, nizozemští nebo španělští zemědělci protestují proti unijním regulacím či obecně proti raketovému zdražování. A do tohoto ticha před potenciální bouří musíme dnes napjatě sledovat dění v Evropském parlamentu. Tam totiž z českého pohledu hrozí po výnosech proti klasickým autům a povolenkám na bydlení a topení z před dvou týdnů další prohra. Dnes europoslanci hlasují o tom, jestli na seznam „čistých zdrojů“ energie patří jádro a zemní plyn. Hlasování může dopadnout tak či onak, bude podle odhadu několika europoslanců těsné. Ještě včera večer se například Piráti dohadovali, jak hlasovat. Pokud návrh neprojde, budeme v této bitvě na straně poražených my, Fiala i von der Leyenová.

Jádro a zemní plyn (oba dočasně) navrhla v rámci tzv. taxonomie zařadit na seznam čistých zdrojů Evropská komise počátkem letošního roku. Jádro, byť v něm má lidstvo zcela bezemisní zdroj, nemělo původně v taxonomii místo kvůli starobylým obavám Zelených, jejichž hnutí vzniklo za studené války a ve stínu rizika jaderné války. To je dnes mimochodem vyšší než v 80. letech, ale to už Zelené rozprostřené dnes v různých stranách kupodivu nepálí tolik jako mírové využití jádra. Delegovaný akt komise tu ideologickou zaslepenost aspoň zčásti korigoval, především díky tlaku Francie (Emmanuel Macron plánuje stavět až čtrnáct bloků), ale dobrou roli v tom sehrály i české vlády, Babišova stejně jako potom Fialova. Komise však takový návrh musí prohnat Evropským parlamentem. Mezi zveřejněním návrhu Komise a dneškem se udála invaze Ruska na Ukrajinu, což v europarlamentu řadu poslanců, které se předtím podařilo získat pro návrh, opět znejistilo nebo přímo vedlo k odporu vůči návrhu.

Tito lidé přijímají či sami šíří mainstreamový výklad, podle něhož Rusko zaútočilo na Ukrajinu s úmyslem obnovit Velké Rusko, nebo dokonce Sovětský svaz, či dokonce sovětskou, tzv. východní Evropu (nejsou pro to žádné důkazy, zájemcům o trochu alternativního výkladu geneze rusko-ukrajinské války lze doporučit výklad chicagského profesora mezinárodních vztahů Johna Mearsheimera). Takže hlasují proti zemnímu plynu, protože zemní plyn je Putin (co chudáci Norové se svými zásobami?), a tato část politiky nemá jistotu, že ta druhá část, která tuto válku čte méně jednoznačně, nebude už brzy chtít ruský plyn opět kupovat.

Je to riskantní hra i proto, že oni jsou teď v rámci co nejrozhodnější distance od ruského plynu ochotni obětovat jádro a jen vágně předpokládají, že komise předloží nový návrh a v něm do taxonomie k "obnovitelným" zdrojům jádro připíše. Přinejmenším se tím ale znovu otevře debata o vhodnosti jádra, což je z českého pohledu trochu, trochu dost nebezpečné.

Z českého pohledu ještě jeden zcela bláznivý aspekt tomuto hlasování dodává fakt, že za jeho odmítnutí v Evropském parlamentu se vyslovují také představitelé Ukrajiny. Europoslance hlasovat proti vyzval nejznámější Ukrajinec v Evropě po Volodymyru Zelenském, nediplomatický velvyslanec v Berlíně Andrij Melnyk. (Ačkoliv ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko naopak žádá Evropský parlament, aby hlasoval pro.) Jestlipak našeho premiéra při nedávné schůzce napadlo požádat svůj ukrajinský protějšek, aby laskavě netorpédovali Státní energetickou koncepci ČR, která počítá bezmála se zdvojnásobením podílu jádra na české výrobě elektřiny?