Ani prezidentské volby se nevyhnou určité populační disproporci, která se týkala i posledních sněmovních voleb. Ačkoliv se situace bude zvolna měnit, k urnám mezi nejmladšími půjdou v lednu stále dominantně slabé ročníky. Naproti tomu stoji stále rostoucí skupina seniorních voličů. S rozložením populace jde pak ruku v ruce přitažlivost konkrétních kandidátů pro určitě skupiny obyvatel.

V nadcházejících prezidentských volbách krystalizují z průzkumů i dat sázkových kanceláří tři hlavní soupeři, kdo nakonec postoupí do druhého kola je však značně nejisté. S jejich pořadím může zamíchat stále velká část nerozhodnutých voličů, měnit situaci může i míra jejich mobilizace i schopnost jednotlivých kandidátů zmobilizovat své nejsilnější voličské skupiny.

V nich lze mezi trojicí kandidátů najít značné rozdíly. Zatímco podpora bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše kopíruje stranickou přízeň a má největší popularitu mezi seniory a lidmi s nižším vzděláním, bývalá rektorka Danuše Nerudová sbírá podle dat agentury Kantar více hlasů mezi mladými, zejména do třiceti let, vysokoškoláky a mírně mezi ženami.

„Petr Pavel má elektorát velmi široce rozkročený a nespoléhá se na žádnou konkrétní skupinu,“ uvedl pro deník Echo24 analytik společnosti Kantar Pavel Ranocha s tím, že však zároveň zůstává podle dat agentury zhruba čtvrtina nerozhodnutých voličů.

Větší podpora v jedné skupině však není to, co v druhé. Starší populace má ve volbách tradičně vyšší volební disciplínu než nejmladší generace. Ovšem není to nutně pravidlo, jak ukázaly poslední sněmovní volby. Podle tehdejší analýzy společnosti PAQ Research rozhodla o vítězství nynější koalice výrazná mobilizace některých voličských skupin oproti předchozím volbám v roce 2017. Právě u nejmladších do 34 let se zvedla volební účast o 11 procentních bodů, u starších ročníků naopak klesla či stagnovala.

Kromě volební účasti jednotlivých skupin však hraje roli i jejich početnost v populaci. Do kategorie 18-29 let totiž v minulém roce dospěly ročníky mezi lety 1992 a 2003, které patřily k letům s výrazně nižší porodností. Zatímco v roce 1990 dosahovala roční porodnost kolem 130 tisíc dětí, v roce 1996 už to bylo jen 90 tisíc. V roce 1999 se podle Českého statistického úřadu narodilo nejméně dětí v historii, když jejich počet spadl těsně pod tuto hranici.

V desetiletém srovnání mezi lety 2009 a 2019 tak nejvíce poklesla věková skupina 20-24 let (o více než 30 %), narůstaly naopak starší kategorie. Zatímco populace mezi 18 a 30 lety čítá přes 1,2 milionu lidí, mezi 30 a 45 už jde téměř o dvojnásobek. O více než půl milionu pak od roku 2009 narostla věková kategorie lidí nad 65 let. Podle dat k ní v minulém roce patřilo téměř 2,2 milionu lidí. V dalších letech by pak pokles ve skupině do 30 let měly obrátit pozdější ročníky, které od roku 2005 začaly opět překračovat stotisícovou hranici nově narozených.

Podle odborníků bude hrát v historicky třetí přímé prezidentské volbě výraznou roli faktor nepřijatelnosti jednotlivých kandidátů, tedy nakonec vyhraje ten méně nepřijatelný pro většinu. „V této chvíli Andreje Babiše za nepřijatelného považuje něco přes polovinu dospělých. Je trochu jedno, jestli se díváme na ty, o kterých si myslíme, že přijdou k volbám nebo by k nim přijít mohli. Nebo na všechny dospělé, včetně těch, kteří určitě volit nepůjdou,“ řekl v Salonu Týdeníku Echo ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Prezidentská volba začíná prvním kolem 13. a 14. ledna 2023. Druhé kolo se uskuteční o dva týdny později. Ministerstvo vnitra minulý týden potvrdilo platnost kandidatury u devíti lidí. Případné další uchazeče doplní v případě, že Nejvyšší správní soud vyhoví jejich odvolání proti rozhodnutí o vyřazení z voleb.