Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.

V porovnání se srpnem je míra inflace vyšší o devět desetin procentního bodu a překonala také očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 9,7 procenta. Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neuvádí.

Loni v září, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize, činila míra inflace 3,4 procenta.

Ceny energií v devátém měsíci letošního roku vzrostly o 40,8 procenta, což je zrychlení proti srpnové hodnotě 38,6 procenta. Rychlejší je i zdražování potravin, alkoholu a tabákových výrobků, jejichž ceny se zvýšily o 11,8 procenta, zatímco v srpnu to bylo 10,6 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply v září 5,6 procenta a ceny služeb o 4,3 procenta, obou případech rovněž překonaly srpnový růst.

Nejvyšší hodnoty inflace měla podle dnešního odhadu trojice pobaltských zemí na čele s Estonskem (24,2 procenta). Na Slovensku růst cen zrychlil na 13,6 procenta, v Německu na 10,9 procenta. Nejnižší byl ve Francii, kde inflace klesla na 6,2 procenta.

Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v reakci na prudký růst spotřebitelských cen letos poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby. V září úrok zvedla o bezprecedentních 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.