Když před nedávnem americký Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch coloradského cukráře Jacka Phillipse, který odmítl upéct dort na svatbu dvěma homosexuálům, na první pohled se zdálo, že může slavit nejen on, ale všichni konzervativní, křesťanští, potažmo i nekřesťanští podnikatelé, pro něž je jiné než tradiční manželství nepřekonatelnou překážkou a nechtějí na něm svými službami participovat. Netrvalo dlouho a je jasné, že nevyhráli oni, ale dokonce ani Phillips.

Všechno začalo v roce 2012, kdy Phillipsovo cukrářství Masterpiece Cakeshop ve městě Lakewood navštívili dva gayové David Mullins a Charlie Craig a objednali si dort pro svůj nadcházející svatební obřad. Ten se měl konat ve státě Massachusetts, protože v Coloradu dosud platila definice manželství jako svazku muže a ženy. Phillips specificky svatební dort upéct odmítl s odkazem na své náboženské přesvědčení, ale nabídl jim, že si mohou ze sortimentu cukrárny vybrat jiné výrobky.

Už v minulosti nevyhověl zákazníkům, kteří chtěli upéct oplzlý dort na rozlučku se svobodou nebo na oslavu rozvodu. Tito zákazníci tedy Phillipsův podnik opustili s prázdnou, avšak aniž by to nějak řešili, dali vydělat jinému cukrářství, kterých je jen v Lakewoodu několik desítek. Nanejvýš se zmínili svým známým, že ten Phillips je pánbíčkář a aby u něj služby tohoto typu raději nehledali.

Mullins s Craigem se ale rozhodli, že to tak nenechají, a podali stížnost na Coloradskou komisi pro dohled nad občanskými právy. Ta jim promptně vyhověla a Phillipsovi nařídila nejen péct dorty na stejnopohlavní svazky, ale i změnit celkovou firemní politiku a obstarat si komplexní školení proti diskriminaci. Každý kvartál měl úřadu hlásit, jaké kroky ve své sebereflexi podnikl.

Zdůvodnění komise naplňovalo znaky toho, čemu se mezi americkými konzervativci říká „anti-Christian bigotry“. Právní stránka rozhodnutí byla pochybná, zato se hemžilo subjektivními a pochybnými poznatky typu: „… svoboda náboženství a náboženství vůbec se v dějinách používaly k ospravedlnění všech druhů diskriminace, ať už se jednalo o otroctví, nebo holokaust.“ Stejnopohlavní sňatky navíc v té době nebyly v Coloradu legální, legislativa tedy ještě stála na Phillipsově straně.

Phillips se rozhodl odvolat. Pečení svatebních dortů se vzdal úplně, podle svých slov tak přišel o 40 procent příjmů. Na zastupování si najal konzervativní organizaci Alliance Defending Freedom, zatímco Mullinse a Craiga se ujala levicová American Civil Liberties Union. Odvolací soud v Coloradu potvrdil rozhodnutí komise, načež Phillipsovi advokáti podali žádost o přezkoumání na Nejvyšší soud.

Letos v červnu konečně padlo rozhodnutí: Coloradská komise narušila Phillipsovo právo na svobodný výkon náboženství garantovaný prvním dodatkem. Rozhodnutí prošlo v poměru 7:2, tedy přesvědčivě. Na stranu konzervativních soudců (Alito, Gorsuch, Roberts a Thomas) se kromě autora většinového stanoviska Kennedyho přiklonili i dva další liberálové (Breyer a Kaganová).

To se zdálo podivné i těm nejsmířlivějším konzervativcům, natož těm, kteří vnímají liberální dominanci jako otevřenou válku proti sobě a svým hodnotám. Po zveřejnění Kennedyho stanoviska bylo jasné, že mají pravdu. Nedošlo k žádnému přelomovému rozsudku, který by v budoucnu chránil lidi, jako je Phillips. Coloradská komise prostě dávala svou zášť vůči křesťanům najevo až moc okatě a stejnopohlavní manželství tehdy coloradské zákony neznaly. Clarence Thomas, nejkonzervativnější z devíti soudců, se s Kennedyho šalamounským verdiktem, který se přímo distancoval od precedenčního charakteru, neztotožňoval a jeho odůvodnění je dost odlišného rázu.

Soud se vůbec nedotkl nejdůležitější otázky, tedy co ústava požaduje, když se právo na svobodu náboženství dostává do kolize s anti-diskriminační legislativou. Takových případů stále přibývá a přibývat bude, většinou souvisejí s asertivním postupem LGBT skupin v boji za právo být ve své sexualitě ne tolerován, ale akceptován. Homosexuálové jsou jen začátek, v závěsu už čekají další „utiskované“ skupiny, kterým je třeba vyjít maximálně vstříc.

O tom se aktuálně přesvědčuje i nešťastný hrdina celého příběhu, cukrář Phillips. Necelé tři týdny po verdiktu Nejvyššího soudu zavolala do jeho cukrářství coloradská právnička Autumn Scardinová. Požádala o výrobu dortu, který ponese modro-růžové barvy (což jsou, kdyby prostý čtenář nevěděl, barvy hnutí za emancipaci transgenderových osob) a zdůraznila, že tak chce oslavit sedmé výročí od doby, kdy se sama definovala jako transgenderová osoba.

Phillips takový dort připravit odmítl. „Obsloužím každého, ale nepeču dorty na jakoukoliv příležitost,“ zopakoval své dřívější stanovisko. Scardinová okamžitě poslala stížnost na Coloradskou komisi pro dohled nad občanskými právy. Ano, na ten samý orgán, který Phillipse už jednou potrestal. Komise na konci června dala Scardinové za pravdu a další kroky budou následovat.

Phillipsův případ je známý po celém světě. Scardinová jako právnička z Colorada moc dobře věděla, kdo Phillips je a jaké má morální zábrany. Už v minulosti jeho pekárnu zavalila žádostmi o dort s vyobrazením Satana, který olizuje penis, kouřícího marihuanu a podobně. Jestliže u Mullinse a Craiga mohla být pochybnost, zda si Phillipsovo cukrářství vybrali náhodou, u Scardinové není.

Cílevědomě se rozhodla toho muže zničit. Malého, bezvýznamného „zelináře“. A nepochybně má u toho pocit, že dělá dobrou věc a že bojuje za práva utlačovaných. Přestože ji jako průhlednou a nechutnou provokatérku téměř unisono podporují americká média, soudy, korporace. Svoboda je otroctví.