Evropská komise nám od dubna zadržela 17,6 miliard korun. Touto větou oznamoval předseda vlády Andrej Babiš před poslanci důvod, proč se skokově navýšil schodek státního rozpočtu za květen. Za pouhý měsíc se tak prohloubil o dalších 21,1 miliardy na skoro 51 miliard korun. Ke konci roku přitom vláda plánovala, aby schodek dosáhl 40 miliard. Problém je však na straně výdajů, které skokově vzrostly kvůli platům ve státním sektoru a různým dávkám. „Současný růst výdajů je dlouhodobě neudržitelný a může způsobovat výrazné problémy v případě, že naše ekonomika bude dál zpomalovat tempo svého růstu,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Premiér Andrej Babiš během svého úterního projevu ve sněmovně obvinil Evropskou komisi, že státu způsobila největší schodek od roku 2012, kdy byla navíc ekonomika v recesi. „Proč má paní Schillerová deficit 50 miliard? Proto, že Evropská komise nám od dubna zadržela 17,6 miliardy korun. Je otázka, jestli to nedělají naschvál, ale určitě tam asi bylo něco špatně,” řekl Babiš před poslanci.

Čísla ministerstva financí uvádějí, že důvodem na straně výdajů je předfinancování velké části transferů na celý letošní rok. „V letošním roce se projevuje vyšší schopnost realizovat společné programy Evropské unie, kdy výdaje na tyto programy zatím dosáhly 47,7 miliardy korun, což představovalo meziroční růst téměř o 37 procent. Tyto výdaje mají pozitivní dopad i na výši investic poskytovanou ze státního rozpočtu. Schodek státního rozpočtu po očištění vlivu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů byl po prvních pěti měsících roku de facto totožný s výsledkem stejného období roku 2018,“ uvádí tiskový mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Podle ekonomů oslovených deníkem Echo24 jsou však na vině neustále se navyšující výdaje. „ Za leden až květen letošního roku narostly státní výdaje na 635,1 miliardy korun, což je o 66,0 miliard korun více než ve stejném období loňského roku. Kdyby k dynamickému nárůstu výdajů nedošlo, státní rozpočet by vzhledem ke svým rostoucím příjmům mohl pohodlně hospodařit s přebytkem,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Stát na sociálních dávkách vydal od začátku roku do května 250 miliard korun, tedy o skoro 20 miliard více než loni. V sociálních dávkách jsou započítané také výdaje na důchody, které narostly o 16,7 miliardy korun. „Výdaje na důchody v roce 2019 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu z 9 procent na 10 procent průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 korun u příjemců důchodů starších 85 let,“ uvedl Michal Žurovec.

Podle Štěpána Křečka je problém na straně příjmů do státního rozpočtu. „Kdyby se podařilo zlepšit čerpání evropských prostředků, bylo by možné dosáhnout nižšího schodku hospodaření, Problém špatného hospodaření státního rozpočtu by se však měl dominantně řešit na výdajové straně, která v posledních letech výrazně vzrostla. Mělo by dojít k zastropování výdajů na platy státních zaměstnanců a k postupné redukci stávajícího počtu úředníků,“ řekl dále Křeček.

Podle hlavního ekonoma investiční skupina Roklen Dominika Stroukala by vláda měla vytvářet schodky v rozpočtu pouze v období ekonomického poklesu. „Na schodku je patrné, že se na něm podepsaly vyšší výdaje na společné programy Evropské unie a České republiky. Srovnání s úspěšnějším minulým květnem je zavádějící, protože státní kasa dostala mimořádný příjem z EU. Vztahovat to na čerpání fondů dle mě nedává příliš smysl. Ve vztahu k EU jsou to spíše tyto dvě výše zmíněné okolnosti,“ řekl pro Echo24 Dominik Stroukal.

Plnění státního rozpočtu dělá vládě starosti už od začátku roku. Už v dubnu vysokého schodku 29,7 miliard. Podobnou ztrátu vykazovala státní kasa i v roce 2008, kdy však probíhala ekonomická krize. Číslo by navíc bylo ještě větší, pokud by vláda v březnu nenapumpovala do státní kasy 18 miliard z privatizačního účtu.

Podle čísel je navíc jasné, že má česká ekonomika nejlepší období za sebou. Ministerstvo financí už na začátku roku odhadovalo, že ekonomika poroste tempem 2,5 procenta. Česká bankovní asociace svůj původní odhad upravila a nyní počítá s 2,4 procentním růstem místo avizovaných 2,6 procent. Podobně svou prognózu zhoršila i Česká národní banka, která nyní počítá s 2,5 procentním růstem.

S výrazným zpomalením ekonomiky počítá i průzkum společnosti Deloitte, která oslovila na finanční ředitele tuzemských firem. Podle nich by se růst ekonomiky měl pohybovat mezi 1,6 až 2,5 procenty.