Pokud dnes Andrej Babiš zlomí hůl nad designovanou ministryní spravedlnosti Taťánou Malou a přinutí ji odstoupit, pak si k jejímu odvolání vybere ten nejnevinnější možný důvod. Včera už řekl, že pokud by se skutečně prokázalo, že Malá ve svých diplomových pracích (v Brně a v Bratislavě) opisovala, měla by odstoupit. Ministryně se dnes bude osobně obhajovat před Babišem a na poslaneckém klubu ANO.

Poměry se za těch pár týdnů, co je paní Malá pod drobnohledem, vyvinuly tak, že údajné plagiátorství tvoří v jejím rejstříku celkem nevinnou položku. Babiš by této aférky mohl umně využít k zamaskování svého právnického nihilismus, protože výběr Taťány Malé nebyl projevem ničeho jiného.

Do užšího výběru se přitom Babišovi dostali minimálně tři kandidáti. Vedle Malé byli ve hře bývalý prominent ČSSD Jeroným Tejc a taktéž bývalý předseda legislativní rady vlády Petr Mlsna. Z dané trojice byla Malá odborně nejslabší. Podle informací Echa Babiše na to v uplynulých týdnech dokonce i lidé z ANO upozorňovali. Odborně nejsilnější byl Mlsna, ten však trpí dvěma handicapy: jednak ho v konzultacích o vládě příliš prosazoval prezident Zeman, jednak o něm Babiš ví, že to on je skutečným autorem tzv. Lex Babiš, pokusu omezit ministrům právo současně s vládnutím podnikat a vlastnit média. 

Naopak Malá v Babišovi asi vzbudila dojem rázné ženy. Její ráznost a přímočarost si bohužel nachází cestu na povrch způsoby, které ji pro úřadu ministryně spravedlnosti předem diskvalifikují. Podezření z plagiátorství – zdají se být důvodná – jsou na pozadí ostatních věcí skutečně jen dokreslující detail. Jde o celkový přístup k právnímu státu a k vážnosti ministerstva spravedlnosti.

Především tu máme proslulou úvaha, jíž se poslankyně Malá dopustila během projednávání žádosti o vydání poslance Babiše k trestnímu stíhání za Čapí hnízdo. Malá tehdy fakticky navrhla přerušit trestní stíhání premiéra na čtyři nebo na kolik let, po které nám bude vládnout. Je neuvěřitelné, že po takovém úletu nejen že se jí ANO nezbavilo, nejen že ji Andrej Babiš nominoval do vlády, ale že se proti tomu nepostavili koaliční partneři a kvazipartneři z ČSSD a KSČM. Ale je to neuvěřitelné jen čistě věcně, situačně to naopak bylo v řádu věcí, jak se vyvíjejí od chvíle, kdy může být předsedou vlády trestně stíhaný člověk. 

Pak je tu banální, ale znepokojující fakt, že poprvé v dějinách České republiky usedl na ministerstvo spravedlnosti člověk s právnickým vzděláním, jehož nebylo dosaženo na žádné z tradičních právnických fakult, nýbrž na jakési Panevropské vysoké škole v Bratislavě. Tu Česká advokátní komora explicitně jmenuje mezi školami, jejichž diplom by k advokátské praxi neměl postačovat. Když už si paní Malá potřebovala doplnit vzdělání o práva, proč se musela uchylovat do Bratislavy, proč tou cestou neprošla na brněnské univerzitě, tedy tam, kde bydlí a kde celý svůj dospělý život působila? 

Mezi právníky se historicky vyskytuje nadprůměrné množství elitářů a namyšlenců, nicméně ministr potřebuje s odbornou komunitou umět mluvit. I kdyby dnes Babiš Malou neodvolal, ministryně zůstane neobhajitelná, a despekt právnické obce, který zatím probublal ve slovech prof. Aleše Gerlocha z Legislativní rady vlády, by mohl začít být vidět. To by pro předsedu vlády bylo nepříjemné. Taťána Malá je každopádně nejslabší článek této vlády a chvíle, kdy ji Babiš odstraní, bude smutnou chvilkou pro opozici.