Děti, které se letos hlásily na střední školy, měly o dost obtížnější situaci, než jejich předchůdci. Nejen že se kvůli koronavirové krizi musel snížit počet termínů pouze na jeden a zrušila se možnost odvolání, ale proti hrála také demografická situace. V roce 2004, tedy v ročníku letošních uchazečů, nastal totiž skokový nárůst porodnosti, který dal dětem menší šanci na úspěch, než jejich předchůdcům.

Kritiku některých školských odborníků vyvolalo letos rozhodnutí omezit kvůli koronaviru standardní dva termíny zkoušky na jeden. Například podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové se tím mohla u některých dětí snížit šance na přijetí.

Podle Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni se však nedostaly tisíce dětí právě kvůli demografické situaci. „Tisíce dětí se nedostaly na SŠ, protože v roce 2004 se narodilo skokově víc dětí. V dalších letech bude hůř, pokud ministerstvo školství nezačne školství řídit a nezajistí navýšení kapacit,“ uvedl Hůle na Twitteru.

Tisíce dětí se nedostaly na SŠ, protože v roce 2004 se narodilo skokově víc dětí. V dalších letech bude hůř, pokud @msmtcr nezačne školství řídit a nezajistí navýšení kapacit.

2001-90.715
2002-92.786
2003-93.685
2004-97.664
2005-102.211
2006-105.831
2007-114.632
2008-119.570

— daniel hule (@DanielHule) June 29, 2020

V následujících letech byl trend porodnosti nadále rostoucí. Svůj vrchol měl v roce 2008, jak ukazují čísla Českého statistického úřadu.

Že se jedná do budoucna o problém, upozorňuje také pirátská poslankyně Olga Richterová. „Velký průšvih. Práce s demografickými daty. Věnuje se tomu i náš školský tým, ale přiznám, nečekali jsme takovou míru nepřipravenosti současné vlády,“ uvedla na Twitteru.

Ministerstvo školství se však brání, že kapacita škol je dostatečná. „Ve školském rejstříku je podle dostupných dat dostatečná vůle v kapacitách maturitních oborů, a to včetně gymnázií nebo lyceí. Tato naplněnost se v rámci krajů pohybuje zhruba od 31 % do 53 % (u gymnázií a lyceí je o něco vyšší, pohybuje se od zhruba 38 % do 72 %). Samozřejmě se jedná o kapacity, které školy mohou, ale nemusí plně využívat, a tak na některých, zejména výběrových školách, nebo v některých lokalitách, může být vnímán převis poptávky nad nabídkou,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

„Současný Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019-2023 kromě jiného ale vznik nových oborů 4letých gymnázií umožňuje. Podstata správného nastavení je na straně zřizovatelů (krajů), kteří jsou zodpovědní za zajištění podmínek pro uskutečňování středoškolského vzdělávání a musí usilovat o nabídku dostatečné a atraktivní sítě oborů u středních škol,“ dodala

Problémem to není ani pro dalšího školského experta, poslance hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. „Obecně české školy mají obrovský přebytek míst a že je více dětí, je jen dobře,“ uvedl Klaus pro Echo24.

Elitní školy v Praze hlásí převis

Největší zájem je logicky o prestižní gymnázia v Praze. Podobný přetlak nastává i v případě základních škol. Někteří rodiče například ze Středočeského kraje jsou tak ochotni trvalé bydliště svého dítěte dočasně přihlásit do Prahy do spádové oblasti vybrané školy, která by jinak jejich potomka zřejmě nepřijala.