Desetina bytů v centru Prahy je pro běžné nájemníky nedostupná – pronajímatelé stále častěji upřednostňují pronajmout své byty krátkodobě prostřednictvím webových platforem. Například na Starém Městě je však číslo ještě vyšší – jen na Airbnb je zde nabízen každý pátý byt. Dlouhodobý trend vylidňování centra města potvrzuje i nová studie pražského Institutu plánování a rozvoje.

Pronájmy prostřednictvím platforem jsou stále oblíbenější, oběma stranám se totiž vyplatí – na takto pronajatém bytě vydělají jak pronajímatelé, tak krátkodobí nájemníci. Průměrná cena letos v květnu dosáhla 1734 Kč za jednu noc pronájmu, zatímco průměrný hotelový pokoj návštěvníka Prahy vyšel o více než 500 korun dráž.

Pro majitele bytů je krátkodobý pronájem i výhodnější, než kdyby byt pronajali nájemníkům bydlícím v bytě trvale. „Pronajímatelé zjistili, že z hlediska financí je lepší byt pronajímat krátkodobě, to znamená především Airbnb. Na druhou stranu ti lidé, co potřebují nájem dlouhodobě, tak těm krátkodobým nabídkám nemůžou konkurovat, takže se přesouvají dál od centra,“ řekl již dříve deníku Echo24 realitní makléř Jan Zachystal.

Kritiku Airbnb již dříve odmítlo Centrum ekonomických a tržních analýz, podle kterého je pro ubytování cizinců v celé Praze využíváno pouze 1,8 % celkového bytového fondu.

„V Praze se nachází zhruba 600 000 bytových jednotek. Na platformě Airbnb proběhlo zprostředkování sdílení ubytování na 14 700 různých místech. Může jít o sdílení bytu, pokoje, či jeho částí. Nabízených celých bytů ke sdílení v Praze, tedy těch, které tzv. zabírají místo trvalým obyvatelům, je pouze 1,8 % bytového fondu v Praze. Pokud se bavíme o bytech, které jsou zabookovány alespoň na 6 měsíců v roce, je tento podíl necelých 0,35 %. Airbnb za nedostatek bytů na pražském trhu nemůže, to je zkrátka fakt,“ řekl ředitel výzkumu CETA Aleš Rod. K podobným číslům dochází i IPR, upozorňuje však, že situace je výrazně odlišná v jednotlivých městských částech.

Na území Prahy je přes Airbnb pronajímáno necelých 11 500 bytů, z toho přes 9 tisíc je pronajímáno jako celý byt. To je výrazně vyšší podíl, než je obvyklé v dalších evropských metropolích. Necelých 20 procent proto připadá na způsob, kdy má návštěvník k dispozici vlastní pokoj, zbylé vybavení bytu však sdílí společně s dalšími návštěvníky či majitelem. Pouhý zlomek pražských nabídek představují sdílené pokoje, těch podle dostupných statistik z května 2018 inzerováno v celé Praze pouze 151.

V zahraničí přistupují k regulaci

Podle vedení metropolí je problematický zejména výběr poplatků, Praze při současné vytíženosti bytů pronajímaných v rámci sdílených platforem uniká až 120 milionů korun, které by v případě hotelových hostů na poplatcích vybrala. Řada měst proto přistupuje k regulacím.

K opatřením přistoupily například Barcelona, Paříž či Amsterdam. Poslední jmenované město přijalo opatření, podle kterých mohou být byty krátkodobě pronajímány na maximální dobu 60 dní v roce, od příštího roku se doba bude dále snižovat. Problematické je ale dodržování pravidel – na to má dohlížet sama společnost Airbnb, kontrola je však téměř nemožná. Podobná situace panuje ve Vídni – rakouští politici v minulém roce přijali zákon, podle kterého jsou pronajímatelé nuceni každý pobyt registrovat. Dodržování je však obtížné i v rakouském případě, vídeňská radnice před několika dny s platformou přerušila jednání. Více jsme psali zde.

S návrhy podobných změn přichází i čeští politici. Návrh novely zákona na omezení doby pronájmu leží v Poslanecké sněmovně, změny chce prosazovat i nová pražská koalice. „Je také důležité, aby státní správa měla přístup k těm informacím, o těch pronajímatelích, nebo o těch jednotlivých bytech, jakým způsobem jsou pronajímány, aby pak mohla rozlišovat ty jednotlivé kategorie,“ přiblížil dříve plány budoucí radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) pro Echo24.