Česká koruna zpevnila v noci z úterý na středu na hodnotu 25,50 za euro. Dostala se tak na nejvyšší hodnotu od 10. března 2020, tedy od začátku pandemie koronaviru. Ačkoliv silnější koruna může pro Čechy znamenat například levnější dovolenou v zahraničí, finanční společnost JP Morgan varuje, že česká měna patří mezi nejvíce nadhodnocené na světě.

Analýza JP Morgan za nejvíce nadhodnocenou měnu světa označuje čínský jüan, následně filipínské peso a kanadský dolar. Česká koruna se nachází na čtvrtém místě. Metodika měření JP Morgan vychází z reálného kurzu, který bere v potaz různou úroveň inflace v daných zemích a porovnává odchylky reálných kurzů od dlouhodobého průměru. Někteří ekonomové podotýkají, že analýza společnosti JP Morgan ale nebere v potaz možné výchylky v kurzu měny kvůli rychlejšímu růstu produktivity práce.

Inflace v Česku v dubnu vykázala úroveň 3,1 procenta v meziročním vyjádření. Trh přitom počítal ve střední hodnotě analytických odhadů s růstem cen čítajícím jen 2,7 procenta, zatímco Česká národní banka (ČNB) předpokládala v aktuální prognóze inflaci 2,9 procenta. Vyšší růst inflace je v současnosti celosvětovým fenoménem.

„Kvůli vysokému růstu spotřebitelských cen je pravděpodobné, že centrální banka bude muset v následujících měsících přistoupit k razantnějšímu utahování měnových šroubů. Trh nyní sází na to, že do konce příštího roku by mohla základní sazba ČNB činit 1,5, nebo dokonce 1,75 procenta. Vyšší úročení zatraktivňuje korunu v porovnání s eurem, neboť investoři, kteří v korunových aktivech ukládají své prostředky je zhodnotí výrazněji, než když je budou držet v eurových aktivech,“ uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

V jarní makroekonomické předpovědi Evropská komise (EK) uvádí, že ekonomika Evropské unie letos i v příštím roce především díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, než se původně čekalo. Výhled letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) zlepšila na 4,2 procenta. Příští rok by měla ekonomika EU, která loni kvůli pandemii zažila rekordní propad, vykázat růst o 4,4 procenta.

Předchozí odhad komise přitom v únoru počítal s letošním růstem o 3,7 procenta a příští rok o 3,9 procenta. Unijní exekutiva vidí důvod k optimističtější předpovědi zejména v rychlejším tempu očkování, které dovoluje řadě států svižnější návrat k běžnému provozu, než se čekalo v zimě.

Odhady zlepšila komise i pro země eurozóny, u nichž letos očekává růst o 4,3 procenta a příští rok ještě o desetinu procentního bodu vyšší. V zimě předpovídala na letošní i příští rok shodný růst HDP o 3,8 procenta.