Martin Brudermuller, generální ředitel německého koncernu BASF, největší chemické společnosti na světě, varoval politiky, aby si nezahrávali, protože omezení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy by mělo „katastrofální“ dopad na ekonomiku jaký kontinent nepostihl od konce druhé světové války. Brudermuller, který mediálně vystupuje spíše zřídka, v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine tento týden vysvětlil, že zastavení dovozu energií z Ruska by mohlo položit množství malých a středně velkých firem celých energeticky náročných průmyslových odvětví.

Brudermuller varuje před iluzemi zastavení ruských dodávek, jaké zaznívají od vládních politiků i některých analytiků. Německo by mohlo být nezávislé na ruském plynu až za čtyři až pět let. Poukázal na to, že dovoz LNG v době mezi tím nebude rozhodně dostatečný. „Musíme si být vědomi toho, že například dodávky zkapalněného plynu z USA povedou k výrazně vyšším cenám energie a nelze je realizovat stisknutím tlačítka, bude to výzva pro konkurenceschopnost německého a evropského průmyslu,“ uvedl.

"Jen obléct si další vrstvu oblečení nebo snížit teplotu o dva stupně stále nepomůže," řekl šéf koncernu a znovu zdůraznil, že "Rusko pokrývá 55 procent německé spotřeby zemního plynu. To znamená, že pokud by dodávky plynu do EU z Ruska byly přes noc přerušeny, ekonomický systém by byl náhle přetížen nárůstem nezaměstnanosti a zkrachovalých společností. Škoda by byla nevratná," prohlásil Brudermuller. To by podle něj mohlo přivést německou i evropskou ekonomiku do nejhorší krize od konce druhé světové války a zničilo by to dosud vybudovanou prosperitu. „Zejména pro mnoho malých a středních firem by to mohlo znamenat konec,“ dodal.

Generální ředitel společnosti BASF však řekl, že okamžité zastavení dodávek plynu by se mohlo stát velkým otevřením očí jak pro Rusko, tak pro Západ. „Zastavení dodávek na krátkou dobu by možná otevřelo oči mnohým – na obou stranách. Objasnila by se závažnost následků. Ale pokud se nám delší dobu nedostane další ruský plyn, tak tady v Německu máme opravdu problém. V BASF bychom museli omezit nebo úplně ukončit výrobu v našem největším závodě v Ludwigshafenu, pokud by dodávky výrazně a trvale klesly pod 50 procent naší maximální potřeby zemního plynu,“ uvedl Brudermuller. Michael Vassiliadis, předseda chemického odborového svazu a člena představenstva BASF k tomu upozorňuje, že jen tento závod zaměstnává 40 tisíc lidí. Stejně jako Brudermuller v rozhovoru pro Deutschlandfunk varuje, že zastavení dodávek není zodpovědné. V ohrožení jsou podle něj v Německu statisíce pracovních míst.

Brudermuller dále prohlásil, že většina Němců plně nechápe rozsah důsledků, které by vyplývaly z toho, kdyby Rusko zavřelo kohoutky. „Mnozí mají mylné představy. Všiml jsem si toho v mnoha rozhovorech, které jsem měl. Lidé často neznají vůbec žádnou souvislost mezi bojkotem (dodávek) a vlastní prací. Jako by naše ekonomika a naše prosperita byly vytesány do kamene,“ uvedl šéf BASF.

Generální ředitel poukázal na rychle rostoucí spotřebitelské ceny a následný dopad na potravinářský dodavatelský řetězec, přičemž společnost BASF je již nyní nucena omezit výrobu čpavku a hnojiv. „Většina hnojiv, která zemědělci letos potřebují, je již nakoupena. V roce 2023 bude nedostatek a pak si zejména chudé země, například v Africe, nebudou moci dovolit nakupovat základní potraviny,“ dodal.

Na zastavení dodávek energií z Ruska tlačí mnoho evropských států. Naproti tomu Německo, Itálie, nebo Rakousko a Nizozemí jsou více méně zdráhavé. Odříznutí se od ruského plynu podporuje i část německé opozice. Bývalý předseda Bundestagu a někdejší ministr financí Wolfgang Schäuble také naléhal na zastavení dodávek do Německa. Politik CDU pro „Welt am Sonntag“ řekl, že i když to zhořkne, musí se Němci bez ruského plynu co nejdříve obejít. Německo by podle něj nemělo být vždy brzdou v západní alianci.

Zastavení dodávek ale hrozí i od samotného Kremlu. Zatím se totiž moc nezdá, že by prezident Vladimir Putin příliš ustoupil od svého požadavku na příjem rublů za platby za zemní plyn. V pátek Gazprom rozeslal zákazníkům oznámení, v nichž jim dal pokyn, aby si otevřeli dva účty – jeden v rublech a jeden v eurech, načež Gazprombank provede směnnou konverzi. Země EU ale trvají na platných smlouvách, podle kterých se Gazpromu platí v eurech, případně dolarech a Rusko by pak přívod plynu pravděpodobně zastavilo. Zemní plyn z Ruska podle dosavadních dlouhodobých smluv i v těchto dnech skrze plynovody do Evropy proudí. Platby za aktuální dodávky jsou splatné až na konci dubna nebo začátkem května.