Každoroční jednání o výši minimální mzdy skončilo jako vždy nedohodou a hádkou. Odbory spolu se sociální demokracií totiž chtějí skokový nárůst, proti však stojí zástupci zaměstnavatelů. Firmy místo každoročního jednání o navyšování chtějí, aby růst minimální mzdy přestal být politickým nástrojem a aby se jeho výše vázala na medián mezd. Jednání tripartity se ale také stočilo k evropské směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Pokud by se jí stát řídil, minimální mzda by vyskočila až k 19 tisícům korun.

Tripartita, do které patří odbory, zástupci zaměstnanců a zástupci vlády, se každoročně střetla nad výší minimální mzdy. Její podoba je nyní sporem, protože firmy se teprve probouzejí po několika lockdownech kvůli koronavirové pandemii. Firmy navíc nechtějí dávat peníze navíc za nekvalifikovanou práci.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před jednáním neutrálně uvedla, že doufám v dohodu všech stran. Oproti tomu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že by minimální mzda měla příští rok vyskočit na 18 tisíc a další rok na 20 tisíc. Jednalo by se o razantní navýšení, protože v současné době je na úrovni 15 200 korun.

Odbory požadují stejný nárůst, kdy 18 tisíc korun by mělo být minimem. Jednání ovšem nedopadlo podle představ pro všechny strany. „Vláda zvýšila kompenzační bonus podnikatelům z 500 na 1000 korun na den. Se zvýšením minimální mzdy má ale problém! Mají snad zaměstnanci jiný žaludek? Je to furt dokola už 30 let! Zaměstnavatelé si musí uvědomit, že když brali, musí to i vrátit! Minimální mzda nemůže být chudinskou dávkou,“ uvedl po jednání odborový předák Josef Středula.

Rozčarování z jednání neskrývali ani zástupci zaměstnavatelů, podle kterých ministryně Maláčová odmítá jejich dlouhodobý postoj k navyšování minimální mzdy. „Jsme velmi zklamaní, že ministryně Maláčová za ministerstvo práce a sociálních věcí vůbec nepracuje ve svém návrhu na minimální mzdu s dlouhodobou pozicí zaměstnavatelů. Je to absolutní ignorace sociálního dialogu. Jde nám o jasný výpočet minimální mzdy a určení koeficientu, podle kterého by dlouhodobě minimální mzda byla vázána na průměrnou mzdu a zajistili jsme předvídatelnost jejího vývoje,“ uvedl po jednáni viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Přitom to firmy požadují již delší dobu. Podle Hospodářské komory je totiž stanovení minimální mzdy zneužíváno a růst minimální mzdy by měl být předvídatelný a jasný. Podporujeme snahu o koncepční a svým způsobem předvídatelné řešení pro stanovení výše minimální mzdy, na rozdíl od dosavadní praxe, kdy několik let se minimální mzda nezvyšovala vůbec a v dalších letech byli zaměstnavatelé pod tlakem skokového navýšení, mnohdy komunikovaného na poslední chvíli,“ řekl dříve pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Řešením by pak mělo být, aby minimální mzda nebyla navázaná na mzdu průměrnou, ale na medián mezd. Na průměrnou mzdu totiž většina zaměstnanců nedosáhne a odpovídajícím měřítkem má být právě medián mezd. Ten totiž vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec uprostřed všech pracovníků, kteří jsou pomyslně seřazení od výše jejich výdělku.

Tripartita ale také jednala o evropské směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Jedná se o doporučení, podle kterého by nejnižší výdělek měl dosahovat poloviny průměrné mzdy nebo 60 procent mediánové mzdy. Podle odboráře Josefa Středuly by to odpovídalo 18 700 korun, neboli zvýšení o 3 500 korun.

S tím zaměstnavatelé ostře nesouhlasí a uvádí, že směrnice se ukazuje jako nařízení. „Chceme rámec pro minimální mzdu v Evropě, ale nechceme ji centralizovaně moderovat, ani regulovat z Bruselu pro všechny země EU. Stanovení výše a úrovně minimální mzdy má nadále zůstat v kompetenci národních států a jejich sociálních partnerů,“ dodal Rafaj.

Konečná podoba výše minimální mzdy tak připadne na vládu Andreje Babiše (ANO). Ta totiž má při jejím stanovení poslední slovo.