Členství v NATO chápe ČR jako aktivní závazek spoluodpovědnosti za ostatní země. Aliance by měla být schopna čelit novým výzvám jako je kybernetická bezpečnost či dezinformační kampaně. Prohlásil to ve Varšavě český premiér Andrej Babiš na úvod oslav 20. výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO a 15 let slovenského členství v této alianci. Slavnosti spojené s vojenskou přehlídkou se vedle něj účastní i další premiéři zemí visegrádské čtyřky.

„Existují představy, že mají vznikat nějaké nové agentury Evropské unie pro boj s těmito hrozbami. Já si naopak myslím, že tyto věci má také řešit NATO,“ uvedl Babiš, podle něhož musí být aliance připravena na to, že současné boje se nevedou již jen „tanky a letadly“.

Již před zahájením oslav připomněl, že vstup do NATO byl pro Česko prvním důležitým krokem na cestě ke spojenectví se Západem po pádu komunismu a plynně na něj o pět let později navázalo členství v Evropské unii.

Všichni předsedové vlád V4 se shodli na tom, že význam NATO ani po 20 letech neklesá.

„Čas klidu a míru se může rychle změnit,“ prohlásil na úvod oslav polský premiér Mateusz Morawiecki, který zdůraznil zvláště význam NATO v ochraně před hrozbami z Ruska.

Na ceremoniál naváže ukázka cvičení aliančních jednotek v Polsku. Premiéři poté zavítají mezi příslušníky první varšavské tankové brigády. Šéfy vlád doprovází na oslavy rovněž visegrádští ministři obrany.

Česká republika se stala členem NATO 12. března 1999 společně s Maďarskem a Polskem. Do Severoatlantické aliance vstoupily jako první země z bývalého takzvaného východního bloku. Pozvánku ke vstupu dostaly na aliančním summitu v Madridu v roce 1997. Slovensko se stalo členem až v roce 2004.

V Česku připomene výročí členství v alianci slavnost na Pražském hradě, na které se v úterý 12. března potkají prezidenti všech zemí V4.