přelomový rozsudek

I někteří zločinci mají právo „být zapomenuti“ Googlem, rozhodl soud

přelomový rozsudek
I někteří zločinci mají právo „být zapomenuti“ Googlem, rozhodl soud

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Britský podnikatel požadoval po společnosti Google, aby z výsledků vyhledávání vymazala informace o jeho trestném činu, který spáchal před deseti lety. Britský vrchní soud v pátek jeho požadavku vyhověl. Google tak již informace nesmí nadále zobrazovat. Rozsudek je vnímám jako další posun v otázce tzv. práva být zapomenut, informuje BBC.

Podnikatel byl před 10 lety odsouzen za nelegální odposlechy, za mřížemi strávil šest měsíců. Google nyní musí na základě rozhodnutí soudu odstranit všechny informace ohledně spáchaného činu a rozsudku, včetně novinových článků. Muž žalující Google požadavek zdůvodňoval mimo jiné tím, že informace již nejsou nijak relevantní. Na soud se obrátil poté, co společnost o vymazání údajů bezúspěšně žádal.

Soudce Mark Warby rozhodl ve prospěch muže navzdory tomu, že zároveň s tímto rozsudkem vyřkl i  přesně opačný rozsudek. Druhému žalujícímu nevyhověl. Tento britský podnikatel, strávil ve vězení čtyři roky za falšování účetnictví své firmy. Soud však shledal jeho zločiny závažnějšími, Google proto jeho informace odstranit nemusí.

Google v reakci na rozsudky uvedl, že je bude respektovat. „Neustále pracujeme na tom, aby bylo dodržováno právo na zapomnění. Zároveň však dbáme na to, aby nebyly znemožněn svobodný přístup k informacím, které jsou ve veřejném zájmu,“ uvedli zástupci firmy v prohlášení. „Těší nás, že soud uznal naše úsilí a jeho rozhodnutí v tomto případě budeme respektovat,“ píše se dále v dokumentu.

Přelomový rozsudek z roku 2014

V Evropské unii platí tzv. právo být zapomenut, tedy právo na to nebýt zahrnut do výsledků internetového vyhledávání. Samotné právo vychází ze směrnice přijaté v roce 1995, ta však připouštěla možnost odlišné úpravy v jednotlivých státech. V české legislativě je právo zakotveno od roku 2000.

K přelomovému rozsudku došlo v roce 2014. Tehdy se Španěl Mario Costeja González obrátil na Evropský soudní dvůr s požadavkem na vymazání výsledků souvisejících s jeho osobou. González nejprve vznesl požadavek na odstranění článků z webového serveru La Vanguardia, kvůli odlišné právní úpravě ve Španělsku však u soudu neuspěl.

Evropský soudní dvůr dal muži ve sporu s Googlem za pravdu a jeho data byla vymazána. Rozsudek je považován za precedent, na jehož základě o vymazání svých údajů požádalo přes dva miliony lidí. Podle společnosti to znamená odstranění přibližně 800 tisíc stránek, připomíná BBC.

 

pk, red

15. dubna 2018