Premiér Andrej Babiš (ANO) označil možnost, že by stát přestal platit zdravotní pojištění nezaměstnaných, dětí a seniorů, za návrh v rovině úvah a odmítl jej ve středu blíže komentovat. Možnost, o níž jednají ministerstva financí a zdravotnictví, také předpokládá zvýšení zdravotního pojištění pro zaměstnance a podnikatele. Babiš se tak od návrhu, který by zcela překopal tuzemské zdravotnictví, de facto distancoval.

„Řešíme to interně, není to k zveřejňování. Je to v rámci našich snah naplnit naše přísliby snižovat daně,“ řekl premiér Babiš ve středu po jednání vlády. „Je to v rovině úvah a nemá to jiné obrysy, takže já to tady ani nechci komentovat,“ dodal s tím, že chce jeho vláda zároveň zrušit superhrubou mzdu. Sněmovna ale v prosinci neschválila i pomocí hlasů ANO poslanecké návrhy na zrušení superhrubé mzdy.

Prognóza podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) předpokládá, že letos dosáhnou veřejné a soukromé výdaje na zdravotnictví 440 miliard korun, z toho pokryje pojistné od zaměstnanců 260 miliard, zhruba 30 miliard odvedou živnostníci a 70 miliard zaplatí stát za své pojištěnce.

Pokud stát 70 miliard nezaplatí, jak navrhují ministři zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) a financí Alena Schillerová (za ANO), musí se sazby zdravotního pojištění zvýšit zaměstnancům ze současných 13,5 procenta na 17 procent hrubé mzdy, u živnostníků ze 6,25 procenta na 8,5 procenta zisku. V případě, že stát nařídí uhradit zrušené platby za státní pojištěnce jen živnostníkům, bude například nutné zvýšit minimální měsíční zálohu ze současných 2208 korun nejméně na osm tisíc.

Přitom OECD doporučilo, aby Česká republika zvýšila v zájmu dostupnosti služeb výdaje na zdravotnictví ze současných sedmi až na devět procent HDP. To by znamenalo přidat v dnešních cenách nejméně 90 miliard korun. Financovat takové navýšení z pojistného nedává smysl. Z pohledu OECD by tedy český stát neměl přemýšlet, jak z resortu vzít 70 miliard, ale naopak najít jiné zdroje, aby obdobnou částku zdravotníkům naopak připlatil.